Vladimír Burjánek

Prožili jsme letos úžasné léto s rekordními teplotami. Nějak se mu nechtělo skončit a ukouslo si ještě kousek září, kdy už ho školáci pozorovali ze školních lavic. 

Jeden můj známý biofarmaří. Není to jednoduché, protože taková továrna pod širým nebem má své problémy. Tím prvním a nejdůležitějším je počasí.

Stáli jsme na autobusové zastávce a vedli řeči. Jak už to u důchodců bývá, hlavně o počasí, ovšem  záhy se debata zvrtla na další oblíbené téma - zdraví.

Je to zvláštní. Jako se mění móda a střídají se různé trendy, jsme svědky i popularity slov a výrazů, které se v krátké době stávají předpokladem módnosti vyjadřování.

Když jedu do Prahy, téměř pokaždé se podívám na fakultu, kde jsem prožil čtyři roky studia v posluchárnách i při zkouškách.

Můj kamarád Jaroslav je nezlomný optimista. Ačkoliv ho život na stará kolena pořádně skřípnul a potýkal se se  zdravotní nepohodou, všechny nesnáze bral vždycky s úsměvem.

Když máte starší dům, musíte se o něj i jeho okolí starat. V zimě odhrabovat sníh, na jaře zametat prach, drť a kamínky, na podzim listí, prostě je to celoroční údržba.

V době, kdy právo na práci bylo zákonem a neustále se to zdůrazňovalo, bylo téměř nemyslitelné, aby ho občané povinně nevyužívali. Byli ovšem i lidé, kteří nepracovali.

Taky si pořád nemůžete zvyknout jako já, že hokej se hraje v zimě a fotbal v létě. Mám to nějak zakódováno od dob legendárního rozhlasového reportéra Mašlonky.

Až někdy pojedete po dálnici z Liberce na Turnov, budete kousek před Hodkovicemi podjíždět most. Říká se mu most pro jednoho a jeho příběh je velmi zajímavý.