Vladimír Burjánek

Občas se na internetu objevují různé rady. Tahle mi nepřipadala hloupá, prý takových dvanáct doporučení k duševnímu zdraví, což radí nějaký lékař. Poslouchejte. 

Když dáš krávě do držky, ona ti dá do dížky, opakoval mi mnohokrát tuhle lidovou moudrost můj chytrý strýček sedlák. A podle ní se také sám řídil.  Kravka byla prioritou. 

Že si někdy člověk nevzpomene na příjmení, to se stává. Že si poplete příjmení dvou osobností, stane se také, ale někdy je z toho velmi humorná situace.

Na leteckém snímku naší vesnice jsou nejzřetelnější modrá oka domácích bazénů. Je jich požehnaně, ačkoliv máme tu výhodu, že kolem nás protéká i řeka a koupat se dá v ní. 

Do svého prvního zaměstnání jsem jezdil nejdříve vlakem. Stálá parta chlapů hrála pokaždé karty, „dudáka". Dokonce si pamatovali, kdo poslední den před tím rozdával. 

Náš jazyk je krásný, malebný, bohatý i nápaditý. Věčné díky obrozencům, že za něho bojovali ze všech sil, věčná hanba prznitelům, kteří infikují češtinu cizí řečí.

Naše sousedka se rozhodla vtrhnout po šedesátce do moderní doby se zázraky techniky. Minulé léto si pořídila dotykový mobil a zápolila s jeho nástrahami téměř tři měsíce. 

Začal čas dovolených, ačkoliv dnes už to dávno všeobecně neplatí, že nadcházející dva měsíce jsou vyhrazeny odpočinku a uvolnění. Lidé vyráží za regenerací kdykoliv. 

Nějak se po tolika letech vrátil známý problém. Rekordní nezaměstnanost v době krizí vystřídá toužebně očekávaný růst ekonomiky a začne se dařit, nastává problém opačný.

S balíčky a zásilkami na dobírku k nám jezdí jeden sympatický pošťák, se kterým vždycky prohodíme pár slov. Nedávno říkal, že už si vybírá dovolenou u moře.