Vladimír Burjánek

Je to zvláštní. Jako se mění móda a střídají se různé trendy, jsme svědky i popularity slov a výrazů, které se v krátké době stávají předpokladem módnosti vyjadřování.

Když jedu do Prahy, téměř pokaždé se podívám na fakultu, kde jsem prožil čtyři roky studia v posluchárnách i při zkouškách.

Můj kamarád Jaroslav je nezlomný optimista. Ačkoliv ho život na stará kolena pořádně skřípnul a potýkal se se  zdravotní nepohodou, všechny nesnáze bral vždycky s úsměvem.

Když máte starší dům, musíte se o něj i jeho okolí starat. V zimě odhrabovat sníh, na jaře zametat prach, drť a kamínky, na podzim listí, prostě je to celoroční údržba.

V době, kdy právo na práci bylo zákonem a neustále se to zdůrazňovalo, bylo téměř nemyslitelné, aby ho občané povinně nevyužívali. Byli ovšem i lidé, kteří nepracovali.

Taky si pořád nemůžete zvyknout jako já, že hokej se hraje v zimě a fotbal v létě. Mám to nějak zakódováno od dob legendárního rozhlasového reportéra Mašlonky.

Až někdy pojedete po dálnici z Liberce na Turnov, budete kousek před Hodkovicemi podjíždět most. Říká se mu most pro jednoho a jeho příběh je velmi zajímavý.

Můj kamarád má přes 150 kilogramů živé váhy. Nedávno přišel od doktora uražený, protože ten mu řekl, že je morbidně tlustý.

Člověk není nikdy dost chytrý, říkala moje babička Marie. Proto využívám možnosti vzdělávat se občas v nějakém televizním pořadu. Není jich zrovna nejvíc.

Je to každoročně se opakující rituál.  Když dubnové slunce přemůže zimu a odkvetou sněženky, bledule, v příznivějších podmínkách i další květy, je čas, připravit se.