Vladimír Burjánek: Petardy

23. únor 2025

Nedělní káva

Naší pyrotechnikou byl v příslušné době dospívání karbid. Nikde ho neprodávali, měli ho synové nádražáků, kteří zásobovali ostatní. Na dráze dávali karbid do lamp. Pleška od barvy a dírka od hřebíku v jejím dně, kousek karbidu a zápalky. To bylo všechno. Na karbid se plivlo, plechovka zavřela, přidržela se nohou a u dírky škrtlo zápalkou. Rána jak z kanónu.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Na lovu

Pamatuji si, jak už tehdy babička hubovala, že děsíme psy i kočky, kterých bylo ve vsi přehršel, a dokonce mi karbid sebrala. Pokrok se nevyhnul ani pyrotechnice a přinesl takové množství různých petard, světlic a ohňostrojů, že prostředky na děs pro zvířátka se mnohonásobně zdokonalily. Navíc jsou k dostání na tržnicích i v kamenných obchodech a pro prodejce jsou vítaným artiklem ke zvýšení zisku.

Na konci roku jsem si v novinách přečetl, že radovánky milovníků pyrotechniky, budou radikálně omezeny. Konečně! K nesmírné radosti majitelů domácích mazlíčků, ale i zvířat ve volné přírodě.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Jarní úklid

Vládní novela zákona o pyrotechnice přináší v návrhu obcím právo, odpalování omezit, dokonce zakázat.

Rachejtle a další pomůcky si už také nebudou moci zakoupit zájemci na tržnicích a ve stáncích. Jako spousta ostatních jsme při loňském silvestrovském zvukovém i světelném běsnění, zažívali s naší kočkou krušné chvíle. Kdo na vlastní oči viděl, co se zvířaty tohle dělá, je dávno odpůrcem nesmyslných čepobití.

Úplný a definitivní zákaz celé této zábavy všude by byl, pro milovníky zvířat i čistého prostředí, tou největší a nejzářivější petardou i světlicí zároveň.

autoři: Vladimír Burjánek , baj