Vladimír Burjánek: Strašidla
Jestli budeš ještě zlobit, nebo něco provedeš, zavoláme Žídka. To bylo důrazné varování, které platilo na všechny malé děti ve vesnici v době našeho dětství. Franta Žídek žil v polorozbořené chalupě na poloostrově Závodí mezi řekou a jejím náhonem. Dlouhé neupravené vousy, nedbalé oblečení svérázného chlapíka vzbuzovaly obavy.
Ve chlívku měl kozla a projít po cestě kolem chalupy, znamenalo proběhnout rychle územím hrozného zápachu z kozího příbytku. Žídka se bály všechny malé děti a kde se objevil, utíkaly před ním. Měl neurčitý věk a pravděpodobně nikde nepracoval. Živil se příležitostnými pracemi. Uměl dobře sekat trávu a při senosečí jarní i pozdějších otavách ho využívali sedláci.
Čtěte také
V lukách , kam dorazil večer, klidně přespal a od rozednění už kosil trávu. Teprve později, když jsme povyrostli a opustil nás pocit strachu k Žídkovi, jsme poznali, že legendy kolem něho nebyly tak pravdivé a sloužil opravdu jen jako úspěšné strašidlo pro dětský svět Po jeho odchodu z tohoto světa příbuzní chalupu zbourali a dnes tam stojí pěkný domek.
Šel jsem nedávno kolem a na terase tatínek zrovna řešil kázeňsky malého školáka. Jestli to uděláš ještě jednou, tak žádný mobil a žádný počítač, rozumíš? To by se Franta Žídek divil, čím se děti dneska straší. Žádným Žídkem, čerty, vodníky, polednicemi či divoženkami, ale zákazem používat vymoženosti techniky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
