Vladimír Burjánek: Autobus
Jezdím raději autobusem než vlakem. Dávám přednost čtyřem kolům před drnkáním pražců. Možná i proto, že je to zvyk. Když jsme v naší vesnici dokončili základní vzdělání, do měšťanky jsme už dojížděli necelých pět kilometrů. V čoudící Karose, kde jsme byli přidušeni v okamžicích, kdy se řidič pokoušel topit, bylo dětem vyhrazeno místo úplně vzadu.
Tady jsme byli namačkaní jako sardinky. Nebylo už místo, téměř se nedalo ani dýchat, ale přísní řidiči křičeli, postupujte dozadu! S modernizací dopravy a nárůstem spojů se situace měnila. A zažil jsem mnohé. Při dojíždění do Prahy už bylo místa dost. O padající kufry na hlavy dřímajících pasažerů nebyla nouze.
Čtěte také
Autobusem jsem jezdil i spoustu let do zaměstnání. V horském terénu i hradecké rovině. Poznal jsem vzteklé i laskavé řidiče, vychované i neslušné pasažéry. Na to všechno jsem vzpomínal, když jsem nedávno zase nasedl do krásného autobusu. Na jedné trati jsem v týdnu absolvoval stejnou trasu, ale pokaždé za jiné peníze. Prý za to mohou sektory.
V jednom z těch autobusů jsem objevil něco, co mně nadchlo. Když jsem si sedl, na opěradle přede mnou byl citát. Rozhlédl jsem se a citátů dne bylo na zadní straně sedadel připevněno v chráněné fólii víc. Kdo přišel s tímto hezkým nápadem, nemá hlavu jen na čepici a zaslouží si pochvalu.
Související
-
Vladimír Burjánek: Krmivo
Aby měl rybář úspěch, zkouší mnohdy divy světa, co dát jako návnadu, aby to ryby přilákalo. Dnes je hej, když navštívíte rybářský krámek, můžete si vybrat možné i nemožné.
-
Vladimír Burjánek: Malíři
Celý život lituji, že nemám výtvarný talent. Kdybych byl milionářem, kupoval bych určitě obrazy. Takhle se na ně chodím jen dívat do galerií. Obrazům dávám přednost.
-
Vladimír Burjánek: Turbína
Vesnice Přepeře leží na západ od Turnova, srdce Českého ráje. V celé staleté historii se na pohlednicích objevovaly nejčastěji dva obrázky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
