Dagmar Ruščáková: O změnách
Sedím v křesle, a s jistým zoufalstvím sleduju, jak dokonale jsou na podlaze v šikmých slunečních paprscích vidět spokojeně se povalující chuchvalce chlupů. Je doba podzimního línání a náš ovčák Rex mě přesvědčil, že je absolutním línacím rekordmanem! Ať ho češu jakkoliv intenzivně, chlupy jsou všude. Výsledek je zřejmý - luxování se stalo každodenní nutností.
A víte co? Nemám s tím problém! Přitom ještě před dvěma lety bych asi kvílela hodně nahlas. To jsme ještě měli starý vysavač, kde jsem musela pořád přepínat šňůru do různých zásuvek, tahala za sebou sajdkáru a každou chvíli měnila sáčky.
Čtěte také
Stačilo pořídit akumulátorový přístroj s výsypnou nádobou a z neskutečně otravné práce se stala denní údržba, kterou v zásadě neřeším.
Přišlo mi to velmi poučné. Jsou práce, které prostě dělat musíme. Sice v různé frekvenci, ale zas a znovu. Některé - jako třeba vaření, praní a uklízení - máme na doživotí. Stojí tedy za to se občas zamyslet, jestli neexistuje způsob, jak si je zjednodušit. Nebo udělat zábavnější.
Třeba žehlení. V zásadě mi přestalo vadit od chvíle, kdy mám žehlicí prkno pořád při ruce. Když si vzpomenu na manévry, jaké jsem musela dělat kdysi v pražském bytě, nedivím se, že jsem tu práci nesnášela.
Čtěte také
Podobně pomůže, pokud si člověk naplánuje vaření na několik dní dopředu a rovnou podle toho nakoupí.
Je potřeba jediné - připustit si myšlenku, že i ty nejběžnější činnosti je možné dělat jinak. Aktivně nad změnami přemýšlet! Je to obtížnější, než by se na první pohled zdálo. Už jen proto, že je těžké zdvihnout hlavu, když u toho svého žentouru chodíme moc dlouho.
A pak je tu poslední… poučka? Nebo spíš povzdech. Pokud nějakou práci opravdu nesnášíte a neexistuje způsob, jak se jí vyhnout, udělejte ji pokud možno hned. Zbavíte se jí a budete se cítit skvěle. Vyhráli jste! Aspoň pro teď.
Tak jo. Mějte se tu hezky a já jdu konečně ty podlahy i umýt.
Související
-
Dagmar Ruščáková: O důvěře
Jdu se psy známou cestou lesem a očima propátrávám okolí. A to přesto, že jsem v příměstském lese, kde díky většímu množství lidí a cyklistů na zvěř narazíme jen málokdy.
-
Dagmar Ruščáková: To nejsem já
Jaro u mě s sebou nese touhu po změnách. Člověk se vybalí z vrstev zimního oblečení. Příroda se mění, nabídne čerstvé barvy a vůně. Proč bych měla být pořád stejná?
-
Dagmar Ruščáková: Vyšší princip mravní
Lidové slavnosti Velikonoc jsou u nás vcelku pochopitelným souhrnem úkonů oslavujících jaro a nový život, přičemž křesťanská tradice tomu dodává určitý časový řád a...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka