Pánevní dno tvoří základnu těla. Jedná se o složitou svalovou strukturu, kterou je dobré posilovat

4. červen 2026

Ve studiu vítám MUDr. Silvii Šidákovou, primářku rehabilitačního oddělení trutnovské nemocnice. Naším dnešním tématem je posílení pánevního dna. Povolené pánevní dno může nadělat docela hodně problémů a jeho posílení je tedy zapotřebí.

Obecně, na co všechno má pánevní dno vliv v našem těle?
Je to základna našeho těla, je to de facto dno trupu. Je to složitá svalová struktura, která drží všechny orgány a vše, co máme v těle, aby nám to nevypadlo dolem ven. Ta svalovina je velmi specifická a má mnoho funkcí, které když nefungují dobře, mohou způsobovat potíže.

Čtěte také

Poruchy pánevního DNA jsou opravdu velmi široké. Možná je dobré na začátku rozlišit, že pánevní dno může být buď ochablé, nebo v příliš velkém napětí. Oba tyto stavy mohou způsobovat různé bolesti podbřišku, bolesti zad nebo různé jiné potíže, kvůli kterým často lidé chodí na gynekologii, na urologii nebo třeba na rehabilitaci.

Ale je dobré vědět, že vždy je potřeba rozlišit, jestli je pánevní dno skutečně příliš napjaté nebo příliš uvolněné. Protože od toho se potom odvíjí i léčba.

A podle čeho se to pozná?
Pozná se to podle vyšetření. Když se budeme bavit o poruchách funkce pánevního dna, tak ty se projevují opravdu širokou škálou potíží. Mohou to být bolesti podbřišku, bolesti zad, bolesti vystřelující třeba do kyčlí, nebo bolesti při styku, potíže třeba trošku s inkontinencí i v mladším věku, dále třeba potíže se zácpou.

Vždy je potřeba rozlišit, jestli je pánevní dno skutečně příliš napjaté nebo příliš uvolněné. Protože od toho se potom odvíjí i léčba.
MUDr. Silvie Šidáková, primářka rehabilitačního oddělení trutnovské nemocnice

To znamená, že lidé s těmito problémy mohou jít k mnoha odborníkům, kteří by je měli vyšetřit. Ale trošku takovou zvyklostí v našem zdravotnictví je, že když ten odborník nenajde důvod, proč toho člověka něco trápí, tak řekne, z našeho hlediska je to v pořádku. A tím se to přestane řešit.

Málokoho napadne poslat takového pacienta ještě do oboru rehabilitace, protože ty souvislosti si často neuvědomujeme. Na školách se to často neučíme, ty obory jsou hodně uzavřené.

Čtěte také

Ale naštěstí někteří gynekologové třeba u nás v Trutnově už jsou zvyklí, že když k nim přijde pacientka s těmito potížemi, oni ji vyšetří a nezjistí žádnou vážnou chorobu nebo žádný důvod k léčbě, tak rovnou napíšou žádanku na rehabilitaci, jestli to není náhodou z nějaké poruchy svalu pánevního dna.

Často se o povoleném pánevním dnu mluví po porodu. Ale možná to má i jiné příčiny. A mohou se ty potíže týkat i mužů? Protože i muži mají pánevní dno.
Ano, i muži mají pánevní dno a opravdu děkuji za ten dotaz. Týká se to i mužů, protože my v rehabilitaci řešíme hlavně nejčastější příčinu těch potíží a tou je pánevní dno stažené, to znamená ve větším napětí. A k tomu dochází například i když sedíme. Takže se opět vracíme k tématu sezení.

Když má člověk sedavé zaměstnání, tak svaly mají tendenci se zatínat a mohou způsobovat zase potíže. Jsou i studie o tom, že i současná problematika s otěhotněním nebo s nedostatečným spermiogramem u mužů může souviset se sedavým zaměstnáním a tím pádem s napjatým pánevním dnem.

Čtěte také

Protože vejcovody a chámovody vedou ve svalech pánevního dna. A když jsou ty svaly napjaté, tak jsou sevřené kolem těch trubek a pak nimi nemůže proudit to, co má. Když se pánevní dno podaří nějakou terapií uvolnit, tak můžeme pomoci i lidem, kteří nemohou mít děti. Měla by to podle mě být první věc, která se zkusí, než půjdeme cestou umělého oplodnění.

Tím pádem asi budou jinak vypadat cviky pro toho, kdo má povolené pánevní dno a jinak pro toho, kdo ho má stažené.
Tam to skutečně nejde bez terapeuta. Je několik metod, které se zabývají pánevním dnem a jeho uvolněním. Asi nejznámější a nejčastěji používaná je stále metoda paní Mojžíšové. Ona se stala slavnou tím, že ženy otěhotněly po té terapii.

Velmi důležité také je, že oblast pánve je nějakým způsobem funkčně spojena s oblastí hrudníku, takže ženy, když absolvují terapii kvůli tomu, že chtějí uvolnit pánevní dno, tak musí pracovat s celým tělem. To znamená, uvolňují se žebra, staženiny v oblasti krční páteře, hrudníku a také tedy pánevní dno, což se dělá takovým zvláštním protahovacím způsobem.

Čtěte také

Někdy se tomu říká mobilizace pánve nebo mobilizace kostrče, kdy se skutečně musí v rukavici přes konečník vlastně ty svaly protáhnout. Jako když se protahují svaly třeba v oblasti krku, tak se úplně stejně protahují v pánevním dnu.

Chci jen říci, protože lidé mohou mít obavy z takových věcí, že to skutečně nemá bolet. Nemá to být nepříjemné. Vždy je to o komunikaci s tím terapeutem. My to běžně děláme tak, že si s ženou nebo i s mužem, protože máme i mužské pacienty, u toho povídáme, vyšetřujeme, říkáme, co budeme dělat, aby byl ten člověk pokud možno v klidu a uvolněný.

Protože pak se to nejlépe ovlivní. Tedy tak se ty pánevní svaly mohou uvolnit a teprve potom je eventuálně můžeme posilovat.

Čtěte také

V trutnovské nemocnici se věnujete ženám s povoleným pánevním dnem nebo těm, které mají nějakou poruchu v této oblasti. A to speciálním způsobem, máte na to celý program. Co obsahuje?
Děkuji za tuto otázku, protože to je naše velká radost, která se nám podařila ve spolupráci s gynekology v trutnovské nemocnici vytvořit. My se setkáváme s těmi pacientkami opravdu léta letoucí a vždy jsme měli takovou představu, že by léčba pánevního dna měla probíhat v klidovém režimu.

Protože když se do těla nějakým způsobem zasáhne třeba vyšetřením přes konečník, tak je dobré, aby ta žena byla aspoň druhý den v klidu. Nic jí konkrétně není, není to nic nepříjemného, ale prostě to tělo si musí zvykat na nové situace, které se v něm dějí.

Takže pokud člověk chodí do práce, odběhne si na rehabilitaci, tam mu někdo odblokuje kostrč a on pak jde odpoledne sportovat, tak si myslím, že to v podstatě často ztrácí na účinnosti.

Čtěte také

My jsme se proto dohodli s gynekology, že vytvoříme program jako takové Centrum léčby pánevních bolestí v Trutnově. Celé to spočívá v tom, že ženy, které mají různé potíže s pánevním dnem, mají různé subjektivní potíže, za prvé musí být vyšetřeny gynekologem, zda to není něco jiného.

A je-li to v pořádku, tak je jim doporučen pětidenní pobyt od pondělí do pátku, kdy pacientky leží na gynekologii, jsou skutečně hospitalizované s pracovní neschopností a chodí na rehabilitaci. Mají program, který sestává z relaxačních věcí typu vířivka, masáž, nahřívání a zároveň děláme metodu podle Mojžíšové.

Mají dvakrát týdně onu rehabilitaci. Mezitím je ve středu ošetří odborně MUDr. Havlová, která má kurz na tzv. viscerální manipulaci, viscerální terapii v pochvě. To znamená, že ona ošetřuje ženy přes pochvu a snaží se jim uvolnit všelijaké srůsty a zatuhliny přímo touto cestou.

Čtěte také

A pak tam ještě máme takovou trošku relaxační skupinku. Do budoucna jsme zvažovali i o připojení třeba psychoterapeutické péče, protože často je problematika pánevního dna spojena s psychikou. Někdy proto ty ženy mají hodně let potíže, jsou stále v uvozovkách zdravé a nikdo jim nepomůže. Přitom žijí v obavách, že mají nějakou vážnou chorobu.

Takže ten pobyt je takový začátek cesty, která potom pokračuje v ambulantní sféře. Začali jsme s tím loni v prosinci a myslím si, že to je opravdu velmi úspěšné. Vždy jeden týden v měsíci je vyčleněn na tuto terapii a teď už máme úplně plno a to jsme tomu ještě neudělali ani žádnou reklamu.

A ženy jsou, musím říct, opravdu objektivně velmi spokojené. Po těch terapiích chodí následně ještě na kontrolu ke mně jako k lékaři, k MUDr. Havlové jako je gynekoložce a k fyzioterapeutovi. A když je to potřeba, nastavujeme jim další terapii nebo jak mají cvičit atd.

Silvie Šidáková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s MUDr. Silvií Šidákovou, primářkou rehabilitačního oddělení trutnovské nemocnice, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.