Dagmar Ruščáková: Vyšší princip mravní
Lidové slavnosti Velikonoc jsou u nás vcelku pochopitelným souhrnem úkonů oslavujících jaro a nový život, přičemž křesťanská tradice tomu dodává určitý časový řád a duchovní šmrnc. Jenže ona je to popravdě jen taková vesele uhlazená verze svátků, kde ve skutečnosti šlo o jiné věci.
Čtěte také
Například o vzkříšení, a tedy i o smrt, která mu předcházela. O oběť. To proto, že jeden člověk se natolik cítil vázán svým posláním, že si stál za svou pravdou a přesvědčením, byť věděl, k jakým koncům to povede. Nebo si myslíte, že kdyby Ježíš opravdu chtěl, že by svým katům neunikl?
Už jsem přemýšlela o Velikonocích z mnoha různých úhlů, ale teprve letos jsem si doopravdy uvědomila, že celé to povídání je vlastně o vyšším principu mravním. To je něco, co se dnes příliš nenosí. O čem se raději moc nemluví.
Tak třeba pravda. Je vůbec nějaká pravda?
Když ji totiž hezky pootáčíte, když ji pořádně zrelativizujete, tak je možné se zbavit jakékoliv nepohodlné pravdy. Nebo myslíte, že ne?
Čtěte také
Zdá se vám, že se v naší společnosti nedá prominout lež, krádež, podvod či násilí, když se to dostatečně dobře zdůvodní?Ano, ty veselé, zeleno-žluto-oranžové Velikonoce v sobě skrývají mnohem víc, než se nám chce vidět.
Tak až budete svátečně prostírat stůl, na kterém bude beránek, vajíčka, květya dobré jídlo, zkuste si vzpomenout i na vyšší princip mravní. Na to, že člověk by měl něčemu věřit, za něčím stát, mít něco, co mu rovná páteř a dává vyšší smysl jeho bytí, než je pouhé přežití.
A věřte mi, že se to s pentlemi a vajíčky nevylučuje - člověk se může chovat mravně a přitom neztratit radost ze života. Hm, a víte, že někdy je to za těchto podmínek i snazší?
Milí posluchači, přeju vám krásné a radostné Velikonoce.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Sladké vzpomínky
Koukám na půl kyblíku natrhaných švestek a přemýšlím, co s nimi. Švestkové knedlíky? Proč ne, tvaroh mám. Kompot? Kdy já jsem vlastně naposledy jedla kompot?
-
Dagmar Ruščáková: Se štěnětem za patami
Sedím v křesle, chovám psí miminko a snažím se uhýbat, aby mi samou láskou neprokouslo nos. Malý vlček se ke mně rád přitiskne a nechá se pomazlit, ale všeho s mírou!
-
Dagmar Ruščáková: Kus života v kapse
Sedám do auta a provádím obvyklé startovací úkony. Najednou se zarazím - proč vlastně nehraje hudba? Kouknu na informační panel a je to jasné - zařízení nenalezeno!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
