Dagmar Ruščáková: Sladké vzpomínky
Koukám na půl kyblíku natrhaných švestek a přemýšlím, co s nimi. Švestkové knedlíky? Proč ne, tvaroh mám. Rýžový nákyp? Tam jsou lepší švestky sušené. Kompot? Tady se mi najednou myšlenky zaseknou. Kdy já jsem vlastně naposledy jedla kompot?
Čtěte také
Přitom vůně čerstvě vařeného jablečného kompotu se skořicí a citronem mi patřila k začátku září stejně samozřejmě, jako třpytivé stálemodré dny, chladné večery, rozkvetlý vřes a rostoucí houby. Vždy byl čerstvě vařený, ať už jsme ho za chladných a nevlídných dnů jedli ještě teplý, nebo ledově studený, pokud bylo venku hezky.
Když jsem byla malá, patřily kompoty během roku k nedělnímu obědu stejně neodvolatelně, jako v létě saláty. Dobře si pamatuju, jak jsem nesnášela ten třešňový - ne, že by špatně chutnal, ale ty pecky! Další stálicí byl kompot švestkový. U nás se dělal voňavý, jemně kořeněný, hustý až ke konzistenci rosolu. Ten byl ale vždy ze zavařovací sklenice, čerstvý se nedělal.
Myšlenky mi na okamžik uklouznou stanou. Byl to tehdy úplně jiný svět, když nikdo nepřemýšlel nad sacharidy! V naší rodině se například běžně dělaly teplé večeře, často sladké. Už proto, že maso shánělo těžko a chleba se jedl už ke snídaním a svačinám.
Čtěte také
Nakonec moje maminka uměla udělat žemlovku či rýžový nákyp tak lahodné, že jsme si na hrůzu školních jídelen ani nevzpomněli. A těch nejrůznějších ovocných knedlíků, co se u nás snědlo!
Dnes mi chtíc nechtíc všechna tahle jídla vyskakují v hlavě obklopena vykřičníky. Toho cukru! Bílá mouka! A ještě to jíst večer! Jak jsme mohli? Inu, mohli… stejně jako spousta lidí v našem okolí.
Tak co s těmi švestkami? A jablka také padají! Myslím, že nakonec spojím příjemné s užitečným. Udělám ty knedlíky, a v neděli budu k obědu servírovat čerstvý jablečný kompot. Zároveň si však radši prodloužím psí procházky. Abych kompenzovala všechny ty sacharidy! Ostatně Ari s Rexem si určitě stěžovat nebudou.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Kam se ztratily stařenky?
Moje úvahy nastartoval rozhovor nad obrazem Jakuba Schikanedra „Stařena s dítětem“. Na typicky temném plátně drží v malou holčičku v náruči stará, v černém oděná žena.
-
Dagmar Ruščáková: Se štěnětem za patami
Sedím v křesle, chovám psí miminko a snažím se uhýbat, aby mi samou láskou neprokouslo nos. Malý vlček se ke mně rád přitiskne a nechá se pomazlit, ale všeho s mírou!
-
Dagmar Ruščáková: Oběd ve dvanáct
„Upozorňuju tě, že asi za půl hodiny podávám oběd. Tak s tím počítej!“ volám na svého muže a doufám, že mě zaslechne - když pracuje, tak okolí nevnímá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
