Umělá inteligence pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifrovaných textů

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu. Testovací raketa New Glenn společnosti Blue Origin explodovala na startovací rampě na mysu Canaveral. Incident zřejmě na delší dobu ochromí další plány s programem New Glenn, dokud nebude jasné, co se stalo a jak to vyřešit. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co výbuch způsobilo. Exploze otřásla domy v okolí a zbarvila oblohu do oranžova. Záchranáři nicméně ujistili, že nehrozí žádné potenciální nebezpečí. Startovací rampa 36 na kosmodromu Cape Canaveral je dobře viditelná z pláže a internet brzy zaplavily snímky ohnivé koule.

Čtěte také

Vozítko Perseverance ujelo na povrchu Marsu už takřka maratonskou vzdálenost, tedy 42,195 km

Umělá inteligence odhaluje tajemství stovky let starých šifrovaných textů. Umělá inteligence pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky moderním algoritmům se daří rozluštit texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik. V archivech vatikánské knihovny například dlouhé roky ležel rukopis známý jako Borgova šifra, který obsahuje 408 stran záhadných symbolů. Text byl po staletích nečitelný a vznikl kombinací desítek znaků a několika písmen latinky. Některé pasáže byly navíc poškozené stářím. Podle výzkumníků se v rukopisu skrývají mimo jiné popisy léčebných postupů, například různé směsi a doporučení včetně pití vína či jiných tehdejších prostředků proti nemocem. Tyto praktiky byly ve své době často považovány za podezřelé a mohly vzbuzovat i obvinění z čarodějnictví. Pomocí AI se vědcům podařilo část šifry rozluštit.

Ve Všestarech na Hradecku postavili repliku nejstarší dřevěné studny v Evropě. V Archeoparku pravěku ve Všestarech na Královéhradecku postavili repliku pravěké studny z Ostrova na Chrudimsku. Použili k tomu kopie dobových nástrojů i původní postupy. Pozůstatky studny staré víc než 7000 let objevili archeologové v Pardubickém kraji. Podle nich jde o nejstarší dendro chronologicky datovanou archeologickou dřevěnou konstrukci v Evropě. Na projektu spolupracovaly i Městské lesy Hradec Králové, a to dodáním dřeva na násady seker. Všestarští experimentální archeologové jsou známí především námořními expedicemi Monoxylon, a to v replikách pravěkých dlabaných člunů. Snaží se tím přispět poznání šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří.

Čtěte také

7 300 let stará rarita! Replika studny, jedné z nejstarších dochovaných konstrukcí ze dřeva na světě

Složení i rozložení jednotlivých atomů v různých materiálech umí zjistit nová laboratoř českých vědců. Zmapuje složení i rozložení atomů v materiálech ve třech rozměrech. To umí nová laboratoř, kterou právě otevřeli na Akademii věd. Vědcům pomůže hledat nové užitečné materiály a také vysvětlit, proč fungují. Přístroj umí zobrazit skoro všechny atomy jakéhokoliv materiálu. Zkoumané vzorky ale musí mít tvar maličké, velmi špičaté jehly. Špička má rozměr zhruba 100 nm. Tenká špička je důležitá proto, aby se dala postupně rozprášit na atomy. Shluky atomů by mohly vysvětlit zatím záhadné fyzikální jevy. Tajemství je možná ukryté v rozložení atomů.

V Chorvatsku našli přes 2000 let starou terakotovou hlavu. Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na Dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do čtvrtého až třetího století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýza, který je považován za patrona divadla. Archeologové se domnívají, že v době bronzové jeskyně sloužila jako útočiště před nepřízní počasí nebo konflikty. Ve starší době bronzové a mladší době železné se v ní pohřbívalo. Analýza nalezených kostí ukázala, že jeskyně byla pohřebištěm víc než 500 let. Nejmladší ostatky pocházejí z roku 481 před naším letopočtem.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!