Eliška Pilařová

V krkonošském Horním Lánově, ve 450 metrech nad mořem, je na horském svahu jedna z nejkrásnějších jiřinkových zahrad. Květina původem z amerických tropů je tu jako doma.

Ve finále prestižní soutěže Nadace Partnerství jsou v tyto dny i úspěšné projekty Správy Krkonošského národního parku na záchranu horských mokřadů.

Nejvýše položenou krkonošskou obcí je Malá Úpa. Ve znaku má jednu z nejcennějších horských památek - přes dvě a půl století starý kostelík Petra a Pavla.

O životě a výzkumu této kriticky ohrožené skupiny savců, se dnes dozvědí i návštěvníci zámeckého parku ve Vrchlabí. A vypráví se o nich i legendy.

Příběhy lidových léčitelů, svědectví o jejich jasnozřivosti a jedinečných schopnostech, vzpomínky, recepty... a také vyprávění o starém cechu krkonošských „laborantů“.

Ve východních Krkonoších - v oblasti Velké a Malé Úpy a Pece pod Sněžkou - likvidují pracovníci Krkonošského národního parku nebezpečnou invazivní rostlinu Vlčí bob.

První krkonošská přírodní rezervace zůstává po 120 letech od vyhlášení i pro lesníky jen obtížně přístupnou pralesní oblastí. O Strmé stráni v Labském dole mlčí i archivy.

Bozkovské jeskyně na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor, jsou nejrozsáhlejším jeskynním systémem severovýchodních Čech, který je jako jediný tvořen vápnitým dolomitem.

Ochránce a patron Krkonoš byl v nejvyšších českých horách vždycky jedním z nejpopulárnějších světců - ať už jako český Vavřinec, nebo německý Lorenz.

Ve Vrchlabí opět patřilo jedno letní odpoledne živé hudbě, pohádkám, dílnám a dobré náladě. Ožilo nejen náměstí u kostela; jednou ze scén se stala i Náplavka u Labe.