Broskev Jan Harrach či první rajčata na císařském dvoře. Výstava Zahrady a zahradníci rodu Harrachů

Čtěte také

Krkonošský rok Harrachů! 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace v našich nejvyšších horách

„Harrachové měli panství po celé rakousko-uherské monarchii, hlavně na našem území a potom v Rakousku. Zde měli výstavné zahrady už od období baroka,“ říká zahradní architektka Lenka Křesadlová, odbornice na historické zahrady.

A historik Jan Luštinec, znalec rodu Harrachů, doplňuje. „V prvé řadě musím připomenout slavný zámek v Bruck an der Leitha v Dolních Rakousích. Obrovský park, přes 400 hektarů. Tam začali Harrachové například pěstovat hrnkové jahody, které jsou dnes velmi populární.“

Čtěte také

Jan Harrach už v roce 1904 zřídil první krkonošskou přírodní rezervaci - Strmou stráň v Labském dole

„A tento zámecký park, jeden z nejvýznamnějších a největších v tehdejší Evropě, se stal školou vynikajících zahradníků,“ vysvětluje Jan Luštinec.

Známe výsledky jejich šlechtitelského umění. Broskev Jan Harrach nebo krásná begónie pojmenovaná Harrach či jahoda Jeho jasnost Jan Harrach. A Harrachia je i jeden z názvů crossandry, to je keřík s krásnými lesklými listy a sytě oranžovými květy.

I tady na výstavě v Jilemnici návštěvníci crossandru uvidí. „Ano, a uvidí ji nejen ve formátu 2D na našem plakátu, kde o tom píšeme, ale dokonce si ji muzeum fyzicky pořídilo. Takže uvidíte, že tato rostlina se dá pěstovat i v našich domácích podmínkách. Krásně kvete.“

A co harrachovský příběh rajčat?

Čtěte také

Slavíme 130. výročí „zavedení lyží do Čech“. Hrabě Harrach je nechal dovézt do krkonošské Jilemnice

„Rajčata samozřejmě pocházejí z Ameriky a postupně se teprve stěhovaly do Evropy. Na tento kontinent doputovaly jako okrasná rostlina. A Harrachové, kteří byli mimo jiné také velice významnými diplomaty, přivezli rajčata na středoevropský dvůr do Rakouska a začali je konzumovat. To vzbudilo velikou senzaci, protože do té doby se věřilo, že jsou jedovatá a jíst by se neměla,“ říká Lenka Křesadlová.

Nezapomeňme ani na botanickou zahrádku hraběte Jana pod Martinovkou v Krkonoších. „Tam bylo asi 48 druhů krásných krkonošských rostlin a jejich počet dosahoval celkově zhruba 2 800 exemplářů. A také zámek jilemnický a náš krásný pak, protože hrabě Jan byl velkým milovníkem stromů. Tak na jeho příkaz bylo rozhodnuto, že zdravé stromy z původního osázení kolem zámku musí být zachovány. Díky tomu tady máme například lípu, které je kolem 300 let.“