Petra Dočkalová: Myšlení dětí nezastavíte, tak se pojďme učit od nich. Kdo se neučí, rychle stárne

11. leden 2021

Svět vzdělávání a přirozeného učení nám teď pootevře Petra Dočkalová z Náchoda, která už 25 let pomáhá dětem, dospělým i seniorům s učením. Je takzvanou terénní učitelkou a lektorkou Národního pedagogického institutu. Petra Dočkalová věří, že každý, kdo se přestane učit, je starý. Ať je mu 20 nebo 80 let. 

Vždycky jste se ráda a dobře učila?
Nevím, jestli dobře, protože to se podle mě nedá odhadnout, ale ráda asi ano. Ovšem ráda jsem se učila, když jsem v tom viděla smysl a když mě to bavilo a učení bylo kreativní.

Terénní učitelka Petra Dočkalová

Mgr. Petra Dočkalová

Terénní učitelka pro 21. století. Již 25 let se pohybuje dnes a denně ve světě učení a vzdělávání. Učení, s ohledem na fungování mozku, učení spojené s myšlením, učení, jako oboustranně obohacující se proces, učení aktivní a vědomé. Spolupracuje s dětmi, dospělými, rodinami, školami, komunitními centry i se sociální oblastí.

Být terénní učitelkou není až tak obvyklé. Je má představa, že hodně cestujete, správná?
Hodně cestuji a říkám, že kudy chodím, tudy se učím. Protože učení je obohacující proces.

Čtěte také

Kolik kilometrů najezdíte za rok?
Já bych řekla nachodím. Nemám to spočítané, ale hodně. Já vůbec nejsem řidička. Chodím a jezdím po republice, vždy najdu cestu, kterak je nejvýhodnější se na dané místo dostat. Prostě si poradím.

Vy jste začínala v klasické škole jako paní učitelka, proč jste se rozhodla pro jinou, určitě méně jistou cestu?
Já úplně nevím, co je klasická škola, tak nevím, jestli jsem začínala klasicky. Pracovala jsem jako asistentka, tenkrát to byl nevidomý chlapec s autismem. A nakonec jsem si řekla, že učení mě natolik baví, že se ze mne nemůže stát otrávená učitelka. Tedy když to na mě přicházelo, tak jsem prostě odešla ze školy.

Možností vzdělávání máme neskutečně mnoho. Je potřeba jen vnímat, co každý potřebuje ke svému učení a ke svému životu.
Petra Dočkalová, lektorka Národního pedagogického institutu

České školství je mnohými kritizováno a považováno za zkostnatělé, nebere příliš v úvahu individualitu dětí. Dá se říct, že vy jste alternativa a taková záchrana pro ty, kterým učení tolik nejde?
Hodně lidí mne řadí do alternativy, ale já ani nevím, co je přesně alternativa. Protože možností vzdělávání máme neskutečně mnoho. Takže bych to ani nedělila na klasiku a alternativu. Je potřeba jen vnímat, co každý potřebujeme ke svému učení a ke svému životu.

Čtěte také

Jste zajímavý člověk už na první pohled, kdo vás potká, tak se okamžitě usměje. Díky barvě vašich vlasů.
To je pravda, protože já to prostě potřebuji ke svému životu.

Modrozelené vlasy možná boří i předsudky, že učitelky jsou konzervativní.
Možná to tak je, ale uvědomuji si, že někdy musí člověk ke mně najít cestu, protože první dojem může být, nějaký pankáč nás dnes bude jako učit? A ta barva nebývá stále. U dětí zase vnímám, že učení má být barevné a kreativní.

Vy máte navíc filozofii, která věří, že každý se může naučit myslet. Opravdu jste se nikdy neocitla v situaci, že jste to už chtěla vzdát?
Jako v učení, tak i v životě, je to jako řeka, která jde dolů, různě nahoru nebo stranou. Takže někdy nastanou situace, kdy si člověk vezme čas na rozmyšlenou a pak se zase vydá další cestou. Ale nesetkala jsem se nikdy s ničím, že si řeknete, to nepůjde. Já neřeším problémy, ale hledám řešení. A to jde vždycky.

Čtěte také

Jste bojovník a bojovnost předáváte dál. Je nějaký příběh z vaší praxe, který vás nejvíc zasáhl a zůstal ve vašem srdci?
Mně zůstávají v srdci všichni studenti. Já jim všem říkám studenti, je to lidské učení a učit se má vždy s láskou. Já chci jednou příběhy z terénu vydat knižně, už to začínám sepisovat. A příběh, který mne hodně zasáhl, když jsem si uvědomila, že i po mozkové mrtvici nebo po infarktu, kdy jde o restart mozku, se můžeme znovu učit. Musíte se přitom naučit úplně všechno. Ale nechci vytahovat jeden konkrétní příběh, protože si svých studentů a jejich rodin vážím. Všichni mě obohacují a já je.

Petro, jste zastánkyní moderních technologií při výuce, jako jsou počítače, tablety, mobily?
Ano, jsem zastánkyní, protože je můžeme využít jako vhodné nástroje a využívám je v procesu učení. Jako byla kdysi novinkou elektřina, tak teď jsou to mobily a technologie.

Kudy chodím, tudy se učím. Dospělí mají dnes velké strachy, tak si vzpomeňte si na své dětství a svá školní léta.
Petra Dočkalová, lektorka Národního pedagogického institutu

Ale mnohé děti přeci jen u těchto přístrojů tráví příliš mnoho času a rodiče jim to zakazují. Vy ovšem nejste zastánkyní těchto zákazů.
Já jsem zastánkyní toho, že si dítě má převzít svoji zodpovědnost a má mít svoji sebekontrolu. Mám teď takový aktuální příběh, když jsme se chtěli učit po technologii Skype a studentka mi říkala, já to mám ale povolené jen na 5 minut, pak mi to taťka stopne. Tak jsem pozdravila tatínka a ráda se učím i s dospělými.

Čtěte také

Jde tedy o rovnocenný vztah dítě - rodič, dítě - učitel?
Ano, jde o oboustranný respekt. Jednoznačně.

Tam ale musí fungovat zejména důvěra a úcta jednoho k druhému.
Ano, je to oboustranné. Takže já když důvěřuji dětem, tak především musím začít důvěřovat sama sobě. Pochybnosti jsou na místě vždy, ale důvěřuji sama v sebe. A když potom vysílám důvěru k dítěti, tak se mi to vrací. Takhle to funguje.

Petra Dočkalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ovšem každý člověk je jiný, to si nebudeme nalhávat. Každý potřebuje jiný čas na učení, jak ho ale získat? Školní systém je mnohdy neúprosný, velmi dynamický, podporuje soutěživost a průbojnost.
Jednou věcí je, že můžu propojovat různé předměty. Máme mezipředměty, kde hledáme řešení. Konkrétně mohu probírat slovní druhy, to je obsahové téma, ale jak to budu učit, je na mně. Jestli půjdu projektovou výukou, nebo půjdu učit děti ven, to už je na mně. Jen je potřeba to učit kreativně. A když není čas, tak prostě pojďme vymyslet, jak to udělat, aby to šlo.

Čtěte také

Nehledat výmluvy. Vy při výuce nementorujete, učíte lidi přemýšlet. Jak to děláte?
Já úplně nenutím, kladu studentům otázky a vedu je. Takzvaně zprostředkovávám. Abych to uvedla na příkladu, tak mohu malému dítěti říct, podívej se, tady je velké tiskací písmeno A, je to taková stříška s vodorovnou čárkou uprostřed, tak si to napiš. Ale to dítě třeba nevidí vůbec onu stříšku. Takže můžu jít úplně jiným způsobem, takzvaně rozumově. Můžu se ptát, protože velká tiskací písmena vycházejí ze svislých, vodorovných a šikmých čar a oblouků, hele, myslím si písmenko, má dvě šikmé čáry a uprostřed je vodorovná, co to může být? Dítě potřebuje bádat a objevovat. Když mu to předložíte už hotové, tak to nikoho nebaví.

Učení propojuji se životem, protože prostě učení od života neoddělíte. Podněty jsou kdekoliv, od rána do večera se můžete učit.
Petra Dočkalová, lektorka Národního pedagogického institutu

Oslovují vás teď rodiče dětí, které nezvládají online výuku a začínají zaostávat za ostatními kvůli covidové době?
Nemyslím si, že by byla takto jednoznačná zakázka. Zaostávání nebo doučování, to je na delší téma. Každý z nás se máme asi co doučit v životě. Ale je pravda, že více teď spolupracuji s dospělými. Moc bych si přála, abychom se v dnešní době rozpomněli, když jsme byli děti. Našli si třeba staré sešity ze čtvrtých tříd, abychom viděli, jak psali a vzpomenout se na to. Protože dospělí mají dnes velké strachy. A podle mého názoru děti nemají co dohánět, protože dětské myšlení nezastavíte. Pokud tedy neuvíznou na nějakých technologiích příliš dlouho. Ale myšlení dětí nezastavíte, takže pojďme se učit od dětí možná.

Čtěte také

Učíte už 25 let, takže práce vás stále hodně naplňuje a obohacuje.
Mě to baví, já tím žiji. To, co učím, tím také žiji.

Když se řekne slovo učení, tak vy si ho hned spojíte s něčím příjemným.
Určitě, protože když se učíte a je to příjemné, tak si to chcete zopakovat. Pokud s učením zažíváte nepříjemné situace, pak se mu chcete vyhnout. Takže se neučíte, máte různé bloky. Učení propojuji nejvíc se životem, protože prostě učení a život neoddělíte. Můžete získat podněty kdekoliv, od rána se můžete učit až do večera.

Petra Dočkalová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Říká terénní učitelka Petra Dočkalová. Kéž by to měli všichni nastavené jako vy. Děkuji, že jste přišla a třeba někomu dodala i víc odvahy a chuti po vzdělání. Ať se vám ve vaší práci daří.
Děkuji moc za pozvání, mějte krásný den. Na shledanou.

Spustit audio

Související