Komenský vzkazuje: Jediné naše srdce zná správnou cestu složitým labyrintem světa. Nechme ho kráčet

15. listopad 2020
Návštěva
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Růžový palouček - nedaleko Žacléře na Trutnovsku se u samé hranice s Polskem nachází Růžový palouček, místo, kde se Jan Amos Komenský roku 1682 se svými přáteli naposledy rozloučil s rodnou zemí, než odešel do vyhnanství
Play / pause
0:00
/
0:00
volume
350. výročí úmrtí Učitele národů
Délka audia 35:10
Foto Werner Zosel

Říkankami procvičoval Jan Amos Komenský dětem ručičky, aby se naučily správně psát. Hrou se snažil probudit zájem o vědění a vzdělání. Jeho reformu školství vítali v 17. století v celé Evropě. Jen do rodných Čech se už nikdy nevrátil. Jak příznačné.

Růžový palouček - nedaleko Žacléře na Trutnovsku se u samé hranice s Polskem nachází Růžový palouček, místo, kde se Jan Amos Komenský roku 1682 se svými přáteli naposledy rozloučil s rodnou zemí, než odešel do vyhnanstvíRůžový palouček - nedaleko Žacléře na Trutnovsku se u samé hranice s Polskem nachází Růžový palouček, místo, kde se Jan Amos Komenský roku 1682 se svými přáteli naposledy rozloučil s rodnou zemí, než odešel do vyhnanstvíRůžový palouček - nedaleko Žacléře na Trutnovsku se u samé hranice s Polskem nachází Růžový palouček, místo, kde se Jan Amos Komenský roku 1682 se svými přáteli naposledy rozloučil s rodnou zemí, než odešel do vyhnanstvíU památníku Komenského v Černé Vodě u Žacléře proběhl křest komiksu "Jan Amos v exilu" autorů Karla a Denise Jeriových

O pohnutém osudu Učitele národů se dočteme v literatuře nebo dnes i na internetu.

Čtěte také

Jan Hábl: Komenský byl člověkem velkého srdce. Stále pomáhal druhým bez ohledu na osobní prospěch

Jak by se asi jeho pedagogické srdce tetelilo u sítě sítí, kde dnes jen zadáme heslo a informace se na nás jen sypou.

I když, možná právě z oné záplavy dat by měl obavy. Pokusme si představit, jak by asi dnes Jan Amos Komenský nahlížel na vzdělávání, výchovu a vůbec spoustu témat, které hýbou dnešní společností.

Má nám Jan Amos Komenský i dnes co říci?

Po Bílé hoře to nekatolíci v Čechách nemají snadné.

Čtěte také

V krkonošské Horní Branné stále vyzvání zvon, který doprovázel Komenského při jeho odchodu do exilu

A pro Komenského to znamená odchod z Přerova, ze školy, na které sám učil a později ji i vedl. Za sebou má už mnohé rány osudu a ztrátu rodiny.

V roce 1625 přichází Jan Amos Komenský do východních Čech a pobývá především v Bílé Třemešné. Ale nejen tam, jak nám prozradila Eve rennerová v muzeu v Žacléři.

A proč Žacléř? Inu proto, že nedaleko odtud už Komenský opustil Čechy a odešel, jak se nakonec ukázalo, navždy do exilu.

autoři: Jiřina Šmídová , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.