Komenský vzkazuje: Jediné naše srdce zná správnou cestu složitým labyrintem světa. Nechme ho kráčet

15. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Růžový palouček - nedaleko Žacléře na Trutnovsku se u samé hranice s Polskem nachází Růžový palouček, místo, kde se Jan Amos Komenský roku 1682 se svými přáteli naposledy rozloučil s rodnou zemí, než odešel do vyhnanství

Říkankami procvičoval Jan Amos Komenský dětem ručičky, aby se naučily správně psát. Hrou se snažil probudit zájem o vědění a vzdělání. Jeho reformu školství vítali v 17. století v celé Evropě. Jen do rodných Čech se už nikdy nevrátil. Jak příznačné.

O pohnutém osudu Učitele národů se dočteme v literatuře nebo dnes i na internetu.

Čtěte také

Jak by se asi jeho pedagogické srdce tetelilo u sítě sítí, kde dnes jen zadáme heslo a informace se na nás jen sypou.

I když, možná právě z oné záplavy dat by měl obavy. Pokusme si představit, jak by asi dnes Jan Amos Komenský nahlížel na vzdělávání, výchovu a vůbec spoustu témat, které hýbou dnešní společností.

Má nám Jan Amos Komenský i dnes co říci?

Po Bílé hoře to nekatolíci v Čechách nemají snadné.

Čtěte také

A pro Komenského to znamená odchod z Přerova, ze školy, na které sám učil a později ji i vedl. Za sebou má už mnohé rány osudu a ztrátu rodiny.

V roce 1625 přichází Jan Amos Komenský do východních Čech a pobývá především v Bílé Třemešné. Ale nejen tam, jak nám prozradila Eve rennerová v muzeu v Žacléři.

A proč Žacléř? Inu proto, že nedaleko odtud už Komenský opustil Čechy a odešel, jak se nakonec ukázalo, navždy do exilu.

autoři: Jiřina Šmídová , baj
Spustit audio

Související