Dobrý učitel hledá harmonii mezi přírodou a vnitřním světem. Komenský tomu říkal pedagogické umění

Jan Amos Komenský
Jan Amos Komenský

Začal nový školní rok a tak si Český rozhlas Hradec Králové dnes připomeneme muže, který položil základy moderní pedagogiky a vysloužil si za to i přízvisko Učitel národů. Ano, řeč je o Janu Amosi Komenském. O této osobnosti si budeme povídat s doc. Janem Háblem z Univerzity Hradec Králové. 

Školákům se po prázdninách většinou moc do školy nechce. Ale vy, když jste docent, tak jste asi měl rád školu od malička, ne?
Ne, nesnášel jsem školu. Celé svoje dětství jsem školu prožil tak nějak v bezvědomí, protože jsem měl úplně jiné zájmy a nebavilo mě to tam.

Doc. PhDr. Jan Hábl, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Co říct o Komenském? Každý asi ví, že to byl Učitel národů.
Je to pravda, byl to Učitel národů. Ale také to byl obyčejný kluk, který třeba mimochodem ve 12 letech přišel o rodiče. On na rozdíl ode mě tedy miloval školu a strašně rád tam chodil. A když přišel o rodiče, tak si ho přesouvali v rodině různě od tety k tetě a nemohl chodit do školy, protože musel pracovat. Byl to nový hladový krk v rodině, prostě to nebylo jen tak. Takže ho zapojili do práce a on potom na stará kolena vzpomínal, už jako starý muž, jak tenkrát trpěl, že nemohl chodit do školy. A že si také tenkrát uvědomil, jak je pro něj škola vzácná a jak miluje učení a získávání nových poznatků o objevování věcí. Takže byl to prostě kluk, který pozvolna vyrostl ve velkého muže.

Komenský si všiml, že příroda skýtá vynikající materiál k výchově, ke vzdělávání. A začal z přírody vyzobávat pedagogické principy.
Doc. PhDr. Jan Hábl, Ph.D., Univerzita Hradec Králové

Narodil se na Moravě. Ale neví se úplně přesně kde, viďte?
Obce Komňa a Nivnice a ještě možná další se o to trošičku přou. Ale je velmi pravděpodobné, že se narodil v Nivnici, a potom se rodina přesunula do Komni. Protože Komenský se až do Bílé hory podepisoval Jan Amus Nivnický. Máme o tom doklady. Ale po Bílé hoře to jméno bylo trošku nebezpečné, protože se dostalo na index. A tak se přejmenoval, zřejmě podle obce, kde strávil většinu života. Tedy vypadá to, že se asi narodil v Nivnici, ale rodina se brzy přesunula do Komni. A proto si začal říkat po Komni Komenský.

Jaký byl jeho život? Už od dětství to příliš veselé nebylo, když mu ve 12 letech zemřeli rodiče. Ale v celém jeho životě ho potkávaly různé další osobní tragédie, viďte?
Je to pravda. Bitva na Bílé hože zasáhla jeho život velmi důkladně a osobně. On byl v té době ve Fulneku jako mladý učitel a farář. Měl také čerstvě manželku, jedno dítě a druhé na cestě, když přitáhla habsburská vojska a Fulnek vyplenila. On byl v podstatě v hledáčku. Kdyby ho našli, tak ho normálně zatkli a pravděpodobně popravili jako 27 českých pánů, protože se účastnil korunovace Fridricha Falckého, který nebyl habsburský. Musel se tedy skrývat. Takže manželku ukryl s dítětem a sám sebe ukryl pravděpodobně někde tady u nás ve východních Čechách kolem Brandýsa nad Labem, protože tam byla panství Žerotínova, což byl šlechtic přející Jednotě bratrské a Komenskému. Tam se skrýval a čekal, až ta bouře přejde, jak on sám říkal. Ale protože to dlouho nepřecházelo, tak dokonce napsal manželce malou knížečku na povzbuzení a slavný dopis, jenž začíná slovy: Magdaleno, manželko má, klenote můj, pánubohu nejvzácnější. Ovšem ona ho nikdy nedostala, protože mezitím umřela i obě jeho děti. I to, které Komenský nikdy neviděl.

Pamětní medaile - Jan Amos Komenský (autor: Josef Baják)

Komenského dílo je aktuální i dnes po několika stoletích. On při svém pobytu na východě Čech napsal i své nejslavnější a nejznámější dílo Labyrint světa a ráj srdce.
Ano, tady ve východních Čechách napsal Labyrint. A později, když byl nucen emigrovat, tak psal další díla všude možně po světě. Ale asi nejslavnější Labyrint napsal někde schován, sám píše v Klokotech u Brandýsa nad Orlicí. Říká, že když se dozvěděl zprávu, že mu zemřela manželka a děti, dům spálen, knihovna spálena, že padl na zem jako mrtvý, nechtě již povstat. Ale nakonec povstal a popravdě takto postával po celý svůj život.

Cílem vzdělávání je pro Komenského překonání lidské samosvojnosti. Tu definuje jako sobě se líbiti, sobě nadmíru hověti.
Doc. PhDr. Jan Hábl, Ph.D., Univerzita Hradec Králové

Několikrát doslova povstal z popela, dá se říci.
Z nějakých tragédií a popelu vždycky sebral sílu k tomu, že se z toho doslova vypsal, že napsal Labyrint světa a ráj srdce. Přesně tak potom na to vzpomíná.

Jaké vlastně základy moderní pedagogiky tenkrát Učitel národů položil?
Komenský potom, co sebral síly a začal se zase věnovat životu a světu, byl vynikajícím pozorovatelem člověka a přírody. On si všiml, že příroda skýtá vynikající materiál k výchově, ke vzdělávání a začal ji pozorovat. Začal z přírody vysávat, vyzobávat pedagogické principy. Měl to trošičku zajímavě filozoficky a teologicky odůvodněno. On totiž věřil, že jak člověk jako mikrokosmos, tak svět jako makrokosmos, on někdy říkal latinsky natura člověka a natura přírody, byli stvořeni jedním tvůrcem a tak mezi nimi panuje harmonie. A dobrý učitel hledá onu harmonii, soulad mezi světem kolem a světem uvnitř. A když se to podaří, tak je to umění. Komenský říkal pedagogické umění.

Jan Amos Komenský

Byl to právě on, kdo definoval pojmy jako školní rok, prázdniny, školní týden. On vnesl do učení řád.
On kromě toho, že byl filozof a renesanční myslitel a teolog, tak přemýšlel celistvě, evidentně byl praktik stojící oběma nohama na zemi. A stanovil si cíle. Posledním cílem veškerého vzdělávání pro Komenského není uplatnění na trhu práce, ale překonání lidské samosvojnosti. Samosvojnost definuje Komenský, jen sám sobě patřiti, sobě se líbiti, sobě nadmíru hověti. Komenský říká, toto je naše tendence, ta je špatná, musíme ji překonat a to je jeho cíl. A když si tedy stanovíte cíl, tak si potom k tomu musíte stanovit metody, způsoby, formy, jak ho dosáhnout. A on to všechno naformuloval, protože byl geniální.

Byl to geniální muž a jeho dílo přežívá po staletí. Protože příští rok to bude 350 let od jeho úmrtí.
Ano, zemřel v roce 1670, my budeme v roce 2020 slavit toto výročí. Mimochodem, když umíral, tak zapřísahal na smrtelné posteli svého syna Daniele, aby dokončil jeho další veliké dílo, na kterém pracoval v podstatě po celý svůj život a které mu také neustále hořelo. To dílo se jmenuje Obecná porada o nápravě věcí lidských. Jeho syn to samozřejmě bez tatínka dokončit nemohl, tak zůstalo nedokončeno. A my ho tak trošičku chceme pozdvihnout.

Uchopit a zvednout.
Tak trošku ho dokončit. Ono se dokončit samozřejmě nedá, ale my chceme pozvat všechny školy, všechny třídy, všechny kolektivy, možná i skauty a kroužky, všude, kde se scházejí děti, k takové poradě o nápravě věcí lidských. Aby se poradili, identifikovali, co je třeba v nepořádku, někdy v jejich obci nebo na škole, kdekoliv. A pak o tom jen nemluvili, ale šli a napravili to. A je možná největší Komenského odkaz.

Jakub Schmidt a Doc. PhDr. Jan Hábl, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Doc. Jan Hábl z Univerzity Hradec Králové byl naším hostem. Moc děkuji za připomenutí Učitele národů, jeho života a díla. Ať se vám i v tomto novém školním roce jako učiteli daří.
Díky, bylo mi potěšením. Na shledanou.

Spustit audio

Související