Co je pro děti, učitele i rodiče v novém školním roce důležité? Zásadní je pozitivní klima ve třídě

1. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V ZŠ Lidická už se děti opět učí

Se šikanou ve škole má zkušenost většina českých dětí. Podle šetření společnosti Scio se s fyzickým ubližováním setkají asi dvě třetiny žáků základních škol, s posmíváním pak dokonce 85 procent dětí. 

K aktuálním otázkám stojícím na začátku nového školního roku hovoří člen Rady ScioŠkol Jon Šotola. "Slovní ubližování je s věkem celkem stabilní. Fyzické šikany u starších dětí ubývá.“ Společnost Scio šetření šikany na školách provádí už 14 let.

Přihlížející mají často strach a nechtějí žalovat

Problémem také je, že děti často neví, na koho se mají s žádostí o pomoc obrátit.

Čtěte také

„V rámci šetření jsme se zároveň ptali, zda alespoň učitelé vědí o někom v pedagogickém sboru, kdo problémy mezi dětmi umí dobře řešit,“ pokračuje Jon Šotola. „Bohužel téměř třetina učitelů odpověděla, že o nikom takovém neví.“

Že je téma šikany vysoce aktuální a zároveň stále opomíjené téma, dokazuje i fakt, že online anonymní schránkou Nenech to být prošlo za více než dva roky fungování projektu přes 4 500 upozornění odkazující na šikanu, fyzické napadání, ale i sexuální obtěžování, sebepoškozování nebo i sebevražedné myšlenky.

Klima školy má zásadní vliv na to, jak se děti učí

Když se hovoří o klimatu školy, myslí se tím, jak se tam lidé (žáci, učitelé, vedení školy, nepedagogičtí pracovníci - školník, kuchařky, uklízečky aj.) cítí, jaké jsou tam mezilidské vztahy a existují-li tam nějaké obecněji sdílené hodnoty, na jejichž základě se lidé určitým způsobem chovají.

Žačky

Péče o kulturu školy a kvalitní klima školy jsou dnes celosvětově považovány za jeden z klíčových znaků dobré, kvalitní a efektivní školy. Tvorba kvalitního klimatu třídy je považována za jeden z klíčových indikátorů kvality učitele, jeho profesních dovedností.

Čtěte také

Stále je u nás mnoho učitelů a ředitelů, kteří jsou dominantně zaměřeni na výsledky vzdělávání žáků a podceňují význam školy pro rozvoj dalších důležitých oblastí žákovy osobnosti.

Výrazně je nedoceněn význam sociálně emocionálního klimatu školy a třídy pro socializaci dítěte, pro kultivaci jeho sociálních dovedností, pro emocionální rozvoj, utváření postojů, hodnot, sebevědomí a sebeúcty dítěte.

Současní učitelé by měli mít více odvahy k přijetí širší odpovědnosti za osobnostní a sociální rozvoj žáků. Měli by více přemýšlet o tom, jak vytvářet co nejpříznivější podmínky pro jejich kvalitní rozvoj. Péče o kvalitní sociální klima ve třídě je naprosto zásadní věc.

Atmosféra ve třídě má na žáka rozhodující vliv

Podíváme-li se do odborné literatury, pak o kvalitním klimatu můžeme uvažovat ve třech základních rovinách - klima z hlediska sociálního, emocionálního a pracovního.

1. třída ZŠ Lhota za Červeným Kostelcem

Klima z hlediska emocionálního: bezpečí, pohoda, důvěra, jistota, radost, smutek, strach, nervozita, zlost, napětí, agrese.

Klima z hlediska sociálního: vzájemný respekt, úcta, ohleduplnost, tolerance, empatie, spolupráce, přemíra soutěživosti až řevnivost, žalování, nepřejícnost, zesměšňování, posmívání, ironizování, ponižování.

Čtěte také

Klima z hlediska pracovního: řád, respektování pravidel, soustředěnost, dotahování činností a úkolů do konce, pracovitost, činorodost, důslednost, chaos, roztěkanost, pasivita, nuda, lenost.

Hlavním tvůrcem klimatu ve třídě je učitel, samozřejmě společně se žáky. Jeho konkrétní podoba je určována osobnostními vlastnostmi a individuálním pojetím výuky učitele, především jeho přístupem k žákům a způsobem jejich komunikace.

Z hlediska komunikace je důležité dávat žákům dostatečný prostor pro komunikační aktivitu, podporovat partnerskou a respektující komunikaci mezi žáky, povzbuzovat žáky ke kladení otázek, oceňovat chuť se ptát.

Co pomáhá:

Mějme oči otevřené. Všímejme si, co se kde děje, kdo si s kým hraje o přestávkách, co si mezi sebou děti povídají.

Mluvme s dětmi. Z běžného neformálního rozhovoru můžeme vyzískat nejvíc. Cílem není soustředit se jen na potíže, ale i na radosti. Co se dětem ve třídě líbí, co se jim daří, s čím jsou spokojené.

Děti ve třídě (ilustrační foto)

Věnujme pozornost všem rovnoměrně a nepodceňujme stížnosti.

Nezapomínejme se smát. Smějme se společně s dětmi. A plánujme společně. Chvalme děti často, oprávněně a snažme se u každého najít něco, co pochvalu zaslouží. Naučme děti chválit jeden druhého - jmenovitě, adresně a konkrétně. Důležité je, aby pochvala byla slyšena a vyslyšena.

Celou radioporadnu s Jonem Šotolou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.