Vladimír Burjánek: Tramping

6. duben 2025

Na naší chatě v jednom z údolí v Českém ráji, na břehu rybníka v lese, jsme jako děti prožili doznívající éru trampingu, který patřil k našim rodičům. Ve srubu z třicátých let jsme trávili prázdniny, rybařili, houbařili, chodili na dříví pro táborák, koupali se za každého počasí. Tehdy byla průzračná voda a plocha rybníka byla pokrytá lekníny. 

Také jsme si prohlíželi album, kde byly fotografie z údolních her a pestrého trampského života rodičů na osadě Surabay i v celém údolí.

Čtěte také

Rádi jsme poslouchali i zajímavější příhody, které fotoaparát zachytit nemohl. Třeba jak hajný zakročil a kluky z naší osady donutil první boudu zbourat a přestěhovat se k hrázi rybníka, aby na ně lépe viděl.

Protože daleko od hráze moc pytlačili. Nebo jak se kamarád Palička vsadil, že po prudké lesní cestě sjede na kole a skočí s ním do rybníka. Vyhrál - za cenu zlomené klíční kosti a otřesu mozku.

Dramatická byla příhoda, kdy při letním karnevalu, který se odehrával na plovoucím parketu, nějaký vtipálek uřízl kotvící lano ke stavidlu. Za zvuků hudby i tančení odpluli účastníci na hloubku a zpátky na břeh museli doplavat.

Čtěte také

Táboráky, sportovní hry letní, zimní, hokej, silvestrovská setkání a další společné akce pro kamarády ze všech osad, to už nás nezastihlo. My jsme zažili jen sobotní kytarové večery pod javory u restaurace v létě a uvnitř v zimě. Chatu nyní vlastní synovec a jak jsme se přesvědčili, duch trampingu a pospolitosti v údolí nezanikl.

Chataři se opět scházejí při sobotních sedánkách. Pestrostí někdejšího trampského života však už nemůžou dosáhnout. Vždyť tehdy byli trampové většinou nezaměstnaní a volného času měli habaděj. Je ale stejně fajn, že i ti dnešní chataři našli společnou řeč.

Spustit audio
    • 80 let s vámi
      Hradecké minuty

    Mohlo by vás zajímat