Vladimír Burjánek: Pečivo
Taky si rádi pochutnáte na křupavém rohlíku, makové pletence, nebo loupáčku? Nabídka všemožného výborného pečiva je dnes opravdu pestrá. Doby, kdy v pekárně u nás na vesnici vyráběl pekař pan Ambrož z pečiva jen rohlíky, housky a chleba, jsou dávné. Přesto pořád cítím úžasnou vůni, která se linula z pekárny.
I chuť jeho rohlíků, pro které jsme si chodili, ať už jsme v zimě jezdili na sáňkách na kopečku, hned naproti pekárně, nebo běhali po vesnici a v parku hráli na schovávanou. V krámě stačilo místo peněz říct, že maminka to zaplatí a rohlík byl náš. Kdepak nosit v kapse peníze.
Čtěte také
Právě do pekárny k nám se později šel učit spolužák Vašek ze sousední vesnice a okamžitě získal přezdívku moučný červ.
Když dneska jdu nakupovat do supermarketu ve městě, je tam z pečiva tolik laskomin, že se člověk málem stane pokusným objektem Pavlova experimentu a reaguje rychleji, než jeho psi. Stál jsem nedávno s vozíkem u nabídky pečiva v marketu a rozhodoval se, co si odvezu. Vedle se objevila mladá paní a vybírala také.
Na druhé straně u chleba měla zřejmě maminku, která na ni přes uličku zakřičela. Jano, vem mi tam, prosím tě dva grosmany, já je mám moc ráda, prozradila matka kupujícím kolem. Pár z nich se dusilo smíchy, dcera ovšem zachovala vážnou tvář , sáhla pro dva croasanty a dala je do sáčku.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
