Vladimír Burjánek: Krmivo
Ačkoliv moji předkové z otcovy strany byli sedláci, lásku k rodné hroudě jsem po nich nezdědil. Ba co víc, jakékoliv činění spojené s půdou, je mi na hony vzdálené. Pravým opakem je moje žena, která se pokaždé těší na jaro. Na chvíle, kdy se vrhne do zahrady a začne, láskyplně po zimě vyčerpanou zem obracet, kypřit, čistit, zbavovat plevelu a připravovat na výsev všeho možného.
Čtěte také
Potom okopává, protrhává, zalévá a těší se na úrodu. Zeleniny, jahod i ovoce. V té době obvykle zahajuji svoji rybářskou sezónu. Podstrojuji rybám různé pochutiny do krmítka i na háček. Míchám šrot s rozpuštěnými granulemi pro slepice, přidávám vanilkový cukr, strouhanku i zakoupené vonící ingredience. Ještě složitější a pestřejší je, co nabídnout na háček.
Vanilkové, česnekové, jahodové a další kuličky, nebo návnadu živočišnou - žížaly, větší rousnice či červíky.
Čtěte také
Když jsem se chystal na první výpravu k vodě, koupil jsem si žížaly. Žena zrovna přišla ze zahrady a začala mi vyprávět, kolik vyryla krásných rousnic i malých žížal. Tak to mi nevypravuj, zastavil jsem ji.
Víš, kolik stoji krabička žížal? Čtyřicet korun malé, sedmdesát rousnice. Deset kusů. Proč mi je nesbíráš? A víš ty, jak krásně pracují v zemi a kypří zem? Proto je pouštím, vysvětlila mi.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
