Dagmar Ruščáková

Když se tuhle našimi médii mihl návrh na povinnou otcovskou dovolenou, neodolala jsem a nahlédla do diskuzí pod články. Spektrum názorů bylo předvídatelné, ale jede...

Dívám se ven a rezignovaně vzdychám. Zápraží je totiž ozdobeno nejen obvyklou sbírkou klacíků, polínek a kůry, ale vše je navíc pokryto drobounkými útržky balicího ...

Pozorovala jsem tu scénu s naprostým okouzlením a maně si vzpomínala, v které pohádce bylo sedm přadlen. Už to mám! Přadleny byly tři a sedmero bylo krkavců. Ale ta...

Bylo to právě dva roky, co skončila druhá světová válka. Navzdory přídělovému systému život zase rozkvétal. Ožila móda - lidé byli najednou živější, barevnější, hla...

Naráz jsem se probudila, srdce mi bušilo a zmateně jsem se snažila zjistit, co se děje. Nejdřív to nedávalo smysl, ale pak se najednou podkrovní místnost rozzářila ...

Krájím na plátky malá rajčátka a raduju se, že se teď už přece jen dají koupit zralá a vonící. Když se talíř začervená, doplním barvy italské vlajky - bílé kousky s...

Muž v tmavém obleku a klobouku, znepokojující temnou, jen částečně tlumenou vášní, drží v náručí štíhlou ženu v ohnivě červených šatech, která se mu svým plamenem v...

„Hm, ty teda zase dnes vypadáš a udělalas sotva půlku toho, co sis naplánovala. A chci vidět, jak si omluvíš tu laskonku v cukrárně, když víš, žes tam neměla co děl...

„Víš, ten dojem byl zvláštní. Člověk měl pocit ohromné energie a inspirace, těžko se to vysvětluje..." Moje bývalá kolegyně z vydavatelství se mi snažila vysvětlit ...

Vídám je tam často - muže v oranžových reflexních vestách, uklízejících ten nevděčný kus ulice vedoucí od nádraží ve Dvoře Králové směrem do města. Proč nevděčný? E...