Rizika vyšetření nukleární medicínou? Jako vykouřit 5 až 10 cigaret nebo letět z Evropy do Ameriky

Nukleární medicína neboli radioaktivní látky, které pomáhají pacientům. To zní velmi zajímavě, ale ne každý si pod tím něco představí. O čem tedy je nukleární medicína?
Nukleární medicína se zabývá zobrazováním a terapií různých onemocnění pomocí radioaktivních látek. Těm říkáme radiofarmaka a obsahují radionuklid, který emituje to vlastní záření. Radiofarmaka se většinou podávají do žíly na ruce nebo ústy a polykají se.

Pacient se stává zdrojem radioaktivního záření, které pak pomocí přístrojů detekujeme v jeho organismu a v patologických procesech.
doc. MUDr. Jiří Doležal, PhD., Oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové

Na nukleární medicínu chodí asi nejčastěji onkologičtí pacienti.
Největší množství pacientů jsou samozřejmě onkologičtí pacienti a potom se zabýváme také vyšetřením ledvin a močového traktu, trávicího traktu, plic, zánětů ortopedických onemocnění a podobně.

Čtěte také

Nemocnice na soutoku aneb Kolik stojí život - klinika onkologie a radioterapie

Zmínil jste radiofarmaka, která používáte. Pacient se tedy stává, dalo by se říct, zdrojem záření a svítí?
Pacient se stává zdrojem radioaktivního záření, které pak pomocí přístrojů detekujeme v jeho organismu a v patologických procesech. Nádory, záněty a podobně zvýšeně akumulují ona radiofarmaka. Ta jsou specifická pro různé typy onemocnění, takže radiofarmak máme několik desítek. Takže vybíráme z celého spektra podle toho, jaká je indikace a onemocnění.

V čem se tohle velmi specifické vyšetření liší například od CT nebo rentgenového vyšetření?
To je velice dobrá otázka. Často si pacienti pletou CT a naše metody, ale u CT je zdroj záření v rentgenovém přístroji, tedy vně pacienta, prochází přes pacienta a dopadá na detektor. Ale v našem případě je zdroj záření přímo v pacientovi, on je zdrojem záření a my detekujeme emisi radioaktivního záření z pacienta.

Převážná většina radiofarmak se vylučuje močí, takže pacienty nabádáme, aby hodně pili před vyšetřením a také po vyšetření.
doc. MUDr. Jiří Doležal, PhD., Oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové

Co vše pacient pojme, ať už nitrožilně nebo ústy, je pro něj nějak nebezpečné?
Ano, protože pracujeme s radioaktivním zářením, ale ty dávky jsou velmi malé. Kdybychom si dali nějaký příměr, tak ta škodlivost je pro pacienta asi stejná, jako když vykouří 5 až 10 cigaret, nebo poletí letadlem z Evropy do Severní Ameriky.

Čtěte také

Co je pro člověka důležitější, mozek nebo srdce? Kolikrát nám v hrudi během života udeří „zvon“?

Vy jistě pacientům také podrobně popisujete obrázky, které nakonec vyšetřením získáte. Porozumí tomu i laik?
Snažíme se, aby pacienti vše pochopili. Musím říct ale říct, že téma radioaktivity je poměrně hodně populární ve společnosti a pacienti jsou hodně vzdělaní, než jdou k nám na vyšetření. Většinou si danou problematiku studují na internetu, prohlédnou si i vzorové obrázky, takže se z nich v podstatě stávají poučení laici.

Já to vítám, protože mi to ulehčuje práci a zkracuje čas na samotné vysvětlování, když se setkám s takto poučeným pacientem.

Lékař musí být také částečně chemik, fyzik a psycholog. A v našem oboru nukleární medicíny to platí dvakrát tolik.
doc. MUDr. Jiří Doležal, PhD., Oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové

Připadá mi, že lékaři musí být vlastně částečně také chemici, fyzici a psychologové.
Ano, všecko tohle medicína obnáší a v našem oboru nukleární medicíny to platí dvakrát tolik.

Čtěte také

U nádorů tlustého střeva, slinivky nebo ledvin držíme bohužel přední místo v Evropě či na světě

Je vyšetření velkou zátěží pro pacienty? Mají potom nějaká omezení, co smí nebo nesmí?
Převážná většina radiofarmak se vylučuje močí, takže pacienty nabádáme, aby hodně pili před vyšetřením a také po vyšetření. Další věc je, že většina radionuklidů má poměrně krátký poločas rozpadu, který se pohybuje v desítkách až stovkách minut. Takže pacient v podstatě druhý den ráno po vyšetření už v sobě žádnou radioaktivitu nemá.

Takže omezení, které pacientům doporučujeme, aby se těhotné ženy vyhýbaly dětem a udržovaly odstup od rodinných příslušníků na jeden až dva metry. Protože intenzita záření klesá s druhou odmocninou vzdálenosti. To znamená, od povrchu těla pacienta je ve vzdálenosti jednoho metru dávkový příkon pro rodinné příslušníky 10 tisíckrát menší.

Jiří Doležal a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu týkající se nukleární medicíny s doc. MUDr. Jiřím Doležalem, PhD. z Oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.