Přechozené virózy se rády komplikují zánětem srdečního svalu. Lepší je šalvěj, zázvor a chvíli ležet
Máme je v těle všichni. Stovky drobných strážců, o kterých většinu času vůbec nevíme. Dokud se neozve zvětšená nebo bolestivá uzlina, která nás dokáže pořádně vylekat. Přitom je to často jen neklamné znamení, že naše imunita právě na plné obrátky bojuje za naše zdraví.
Jak poznat, kdy je uzlina jen pilným pracovníkem a kdy se stává varovným signálem něčeho vážnějšího? O tom si povídáme s MUDr. Kateřinou Javorskou z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Čtěte také
Máte pocit, že si lidé často pletou uzliny s mandlemi nebo žlázami? Co to vlastně ta uzlina je?
Dá se říci, že si to někdy lidé pletou. Uzlina je součást našeho lymfatického systému a je zodpovědná za odtok nebo filtr lymfatické tekutiny z určitých oblastí. My nejčastěji můžeme cítit uzliny na krku nebo v tříslech, pokud například bojuje naše tělo na plné obrátky s virovou infekcí.
Generální štáb naší imunity v poplachu. Máme v těle mnoho těchto uzlin, proč se nám nejčastěji ozývají ty na krku, v podpaží nebo v tříslech?
Většinou to má souvislost se vstupem potenciální infekce do našeho organismu. Tím, že dýcháme, že polykáme, tak krční oblast je takovou vstupní branou organismů do našeho těla. A v třísle, nebo v urologické či gynekologické oblasti jsme také náchylní na onemocnění, takže i tam se často uzliny ozývají mezi prvními.
Čtěte také
Je pravda, že uzlina funguje jako jakýsi filtr nebo čistička, která zachytává škodliviny?
Přesně tak. Když si představíme lymfatické cévy, které odvádějí lymfu z tkání, tak lymfa je čirá tekutina, která odstraňuje buď cizorodé látky z tkání, nebo také může být přenašečem různých bílkovin nebo i jiných prvků, A pokud se v lymfě objeví něco, co se uzlině úplně nelíbí, přesněji buňky, které jsou v uzlině koncentrované, tak začnou na ten podnět reagovat.
Většinou to bývá zvětšením. Za určitých podmínek může ta velikost znamenat, že jde o normální takzvaně fyziologickou reakci těla. Ale pak existují varovné známky, kterým musíme věnovat zvláštní pozornost. To se jedná o ztvrdnutí uzliny, popřípadě otok v této oblasti. Ale bolest většinou signalizuje vzkaz těla. Pozor, tady se bojuje.
Čtěte také
Jak vypadá zdravá uzlina?
Je gumovité konzistence a může být malinká, několikamilimetrová. Řekněme do velikosti jednoho centimetru. A má lehce nažloutlou barvu.
Co byste vzkázala těm hrdinům, kteří nemoc přecházejí a jdou mezi lidi? Co tím riskují z pohledu svých uzlin a také srdce?
Spíš z pohledu toho srdce, protože přechozené virózy se rády komplikují právě zánětem srdečního svalu. A většinou to bývají mladí, výkonní sportovci, kteří si nemohou dovolit zvolnit a virózu přechodí. Pak můžeme vidět záněty buď myokardu, nebo i perikardu a není to moc pěkná záležitost. Lepší je šalvěj, zázvor, citron a chvíli si lehnout. Počkat, jak se to vyvine.
To je asi hlavní doporučení pro ty, kteří chtějí mít svou imunitní stráž v pořádku. Celý rozhovor s doktorkou Kateřinou Javorskou je k poslechu v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

