Hradecké minuty! Spory s královéhradeckými biskupy III: místo pro vybudování biskupské rezidence

Konflikt se rozvinul do plné šíře již za Sobkova episkopátu, když biskup v roce 1662 zakoupil od hrabat Gallasů na dnešním Velkém náměstí za 1 000 tolarů tři domy, nacházející se na místě dnešní budovy biskupství. Objekty získal ve 40. letech hrabě Matyáš Gallas, tehdejší generalissimus, jenž byl za dob válečných pro město nebezpečným soupeřem.

Čtěte také

Hradecké minuty! Spory Hradeckých s prvními královéhradeckými biskupy I

Ve chvíli, kdy byly budovy zakoupeny pro biskupství, se objevily otevřené protesty ze strany radnice, opírající se o zásadu, že městské domy mohou kupovat pouze ve městě usedlí měšťané. Radní též poukazovali na skutečnost, že hrabě Antonín Gallas neměl právo dům prodávat, protože ještě nebyl splacen.

I přes několikeré pokusy o dohodu, kdy byly sestavovány průběžně k řešení sporů různé komise, nakonec došlo k oddálení výstavby rezidence až do doby episkopátu Tobiáše Jana Beckera, do roku 1707! Biskupové proto využívali rezidenci a panství v Chrasti na Chrudimsku, pro biskupství zakoupené císařem v 50. letech 17. století.

K uvedenému je třeba uvést, že zaryté hájení zásad městského práva je možno vidět už v době sporů královských měst a šlechty na přelomu 15. a 16. století, ale též v době po třicetileté válce, kdy se město všemožně snažilo zabránit zisku městských domů šlechtou.

Čtěte také

Hradecké minuty! Spory Hradeckých s prvními královéhradeckými biskupy II: arciděkan Jakub Zottines

Lze v tom spatřovat jednak obavu z narušování principu fungování městského práva a správy, jednak nechuť přenechávat duchovenstvu a šlechtě nejlukrativnější městské parcely, byť poznamenané předcházejícím nepříznivým obdobím. Pro představu o tehdejším osídlení města si uveďme argumenty radních z roku 1666, kdy se v Hradci chtěli usadit kapucíni.

Z údajů úmyslně radními nadsazených je zřejmé, že Hradečtí byli zásadně proti. Podle této zprávy mělo být 10 domů dáno k dispozici jezuitům (víme však jen o 9 domech, na jejichž půdoryse vyrostla kolej a kostel), 3 domy biskupství (v tomto případě však město stále nepovolilo dispozici s tímto majetkem), 14 domů kanovníkům (tento problém se ve skutečnosti vyřešil až počátkem 18. století) a 13 domů měla prý vlastnit šlechta.

Z tohoto příkladu je zřejmé, že ani představitelé města nehráli vždy podle pravidel. Jak to tedy vše nakonec dopadlo, si povíme příště.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.