U nádorů tlustého střeva, slinivky nebo ledvin držíme bohužel přední místo v Evropě či na světě

Zhoubné nádory jsou dlouhodobě druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice, hned po kardiovaskulárních chorobách.
Nádorová onemocnění jsou takovou poměrně heterogenní skupinou onemocnění, pro kterou je typické nekontrolované množení buněk. A ony nádory mohou vycházet z různých tkání. Faktem je, že v České republice ročně onemocní přibližně 60 tisíc lidí nádorovým onemocněním. V tom tedy nejsou započítány kožní, epitelové nádory, které mohou být ještě mnohem větší skupinou.

Zhoubná onemocnění jsou bohužel velmi častá. Zabírají hned druhé místo v příčině úmrtí za kardiovaskulárními nemocemi.
Doc. MUDr. Milan Vošmik, Ph.D., zástupce přednosty pro léčebnou péči Kliniky onkologie a radioterapie FNHK

Tedy zhoubná onemocnění jsou poměrně velmi častá. Ve svém okolí má každý z nás jistě několik osob, které nějakou onkologickou diagnózu a léčbu mohou mít za sebou. A bohužel nádorová onemocnění jsou i velmi častou příčinou úmrtí. Blíží se už prvnímu místu, ale v současné době jsou stále ještě na druhém místě za tromboembolickými a kardiovaskulárními nemocemi.

Ale co se týče rakoviny tlustého střeva, tam prý dokonce držíme ono nešťastné první místo na světě. Je to pravda?

Čtěte také

Je světový den boje proti rakovině, nádorů stále přibývá

Některé nádorové diagnózy jsou takové, že tam držíme přední místo v Evropě či ve světě. K takovým diagnózám, vedle nádoru tlustého střeva, i když tam se nám daří díky screeningovým programům onu incidenci, tedy výskyt nových onemocnění, výrazně snižovat, patří například nádory slinivky břišní nebo ledvin. To jsou také poměrně častá onemocnění trápící českou populaci.

Velice důležitá je v tomto případě prevence.
Ano, máme primární, sekundární i terciální prevenci. Já se teď soustředím na ty první dvě. Při primární prevenci se snažíme vyvarovat rizikovým faktorům, ze kterých právě ono nádorové onemocnění vzniká. To je například kouření. Všichni víme, že může mít vliv na rozvoj nádorů plic nebo v oblasti hlavy a krku.

Čtěte také

Prevence zachraňuje životy. Ženy by si měly aspoň jednou měsíčně udělat samovyšetření obou prsů

A právě ono snižování zátěže kouřením je cestou k tomu, abychom snížili riziko onemocnění těmito nádory. Stejně tak tam může patřit řada dalších věcí, kterých se můžeme vyvarovat. Například v zaměstnání se může někdo setkat s větším rizikem onemocnění. Tedy to je primární prevence.

A svým způsobem do primární prevence může svým způsobem patřit i očkování proti lidským papilomavirům. Tam je spojení s možným vznikem karcinomu děložního čípku. Tam se doporučuje očkování pro dívky a v současné době také pro chlapce, protože to může souviset i s nádory v oblasti hlavy a krku.

Screeningové programy potom patří do sekundární prevence. Ty jsou zaměřeny na to, že pokud už ten nádor vznikne, tak abychom ho zjistili co nejdříve. Tedy včas. Potom nastávají nejlepší výsledky léčby.

Čtěte také

Melanom je nebezpečný typ rakoviny kůže aneb jak poznat na svém těle zhoubné znaménko nebo pihu

V současnosti máme takové tři základní screeningové programy. A to pro karcinom čípku děložního, což představuje pravidelné kontroly na gynekologii, plus vyšetření cytologické. Potom je screeningový program pro vyšetření prsu, kdy ženy od 45 let dochází každé dva roky na pravidelná mamografická vyšetření.

A potom je to program pro kolorektální karcinom, kdy od 50 let je to buď vyšetření krve ve stolici nebo případně koloskopické vyšetření. To jsou základní programy. Přičemž v současné době se ještě diskutuje o dalších. A spouští se screeningový program pro karcinom plic, a to především pro kuřáky od 55 do 75 let.

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s Doc. MUDr. Milanem Vošmikem, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audioarchivu.