Nejhorší je, když si žena řekne, že gynekologa nepotřebuje. Zhoubná onemocnění přibývají s věkem
Pro koho je vhodné expertní ultrazvukové vyšetření v gynekologii s důrazem na onkologická onemocnění? Co může odhalit, kdo má na speciální vyšetření nárok a jak časté by měly kontroly po prokázání onkologického problému? Odpovídá doc. MUDr. Taťána Rešlová z Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Čemu se konkrétně věnujete, protože vím, že takových je vás v naší republice opravdu velmi málo?
K nám přicházejí pacientky v rámci vyšetření v super specializovaném onko-gynekologickém centru. Já tam mám úlohu diagnostika, takže se s nimi většinou setkávám jako první. Jsou to pacientky, které odesílá registrující gynekolog, nebo jiný lékař, s podezřením na zhoubné onemocnění. Nebo pacientky, u kterých si lékař není jistý, jaký nález tam je, jestli je zhoubný či nezhoubný. Nebo jestli se jedná jen o funkční změny, které jsou dočasné.
I u zhoubných onemocnění říkám, že jsou přeci léčitelná. Pacient podstoupí další výkony a bude zdravý. Vždy zůstává naděje.
doc. MUDr. Taťána Rešlová, specialistka z Fakultní nemocnice Hradec Králové
Takže já vidím pacientky jako první a mým úkolem je určit jednak umístění nádoru, pokud tam je. A pokud je to zhoubný, tak jestli je to zhoubný nádor děložního čípku, těla děložního nebo vaječníků, jaký je rozsah tohoto nádoru v oblasti pánve a potom ještě rozsah onemocnění v dutině břišní.
Vy to hned oznámíte pacientkám? To musí být velmi složité.
Čtěte také
Já to musím oznámit pacientkám. Musí vědět, že tam je něco, pro co bude dále vyšetřovaná. Samozřejmě, že naše vyšetření je zobrazovací, čili ten závěr tam není stoprocentní. Na to vždy pacientku upozorním. Naše vyšetření je součástí ještě dalších vyšetření, čili pokud je to třeba, doplňujeme ho ještě počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci a laboratorním vyšetřením.
Jistě ale jsou i ty dobré zprávy. Je to tak, paní docentko?
Krásné zprávy jsou, když řeknu, že to není zhoubné onemocnění, že to je nezhoubné onemocnění. A řeknu pacientce, jak by měla dále pokračovat. Nebo že to vůbec není onemocnění, jde jen o odchylku od normy, která maximálně během dvou měsíců vymizí. Ale i u těch zhoubných onemocnění podávám informaci, že přece jsou léčitelná. Čili sice řeknu, je tam to a to, ale podstoupíte další vyšetření a další výkony a budete zdravá. Vždy zůstává naděje.
Kolik je vás v republice, takových specialistů?
Certifikovaných je nás v republice 12. Je nás málo.
Čtěte také
Možná si některé ženy po přechodu po šedesátém či sedmdesátém roce řeknou, že se to už jich netýká, že gynekologa ani nepotřebují.
To je úplně špatně. To je úplně to nejhorší, co mohou udělat, protože zhoubná onemocnění přibývají s věkem. Čili to je přesně ta věková kategorie, která by měla chodit každý rok na preventivní prohlídky. Já jsem tam měla před několika dny pacientku, které je nyní 75 let a poslední vyšetření absolvovala po porodu, když jí bylo 25 let. A je to pokročilý zhoubný nádor vaječníků. A pokud ten se zachytí pozdě, tak je to špatně.
Co všechno přes ultrazvuk uvidíte? Na jaké orgány se soustředíte?
Je to zejména oblast pánve, to znamená děloha a vaječníky. Ale samozřejmě díváme se i na další orgány, jako je močový měchýř, močovody, díváme se na tu část střevních kliček, kterou v tomto rozsahu vidíme.
Čtěte také
Naše vyšetření se skládá ze dvou částí. Jednak je to vyšetření vaginální, čili poševní sondou. A potom na to navazuje vyšetření abdominální sondou, čili vyšetřujeme dutinu břišní a velké orgány v dutině břišní. Tedy játra, slezinu, slinivku, ledviny a vyšetřujeme hlavně spádové mízní uzliny, kam se může nádor šířit. To je takové komplexní vyšetření pacientky.
Jak časté jsou problémy v populaci?
Nejčastější zhoubný nádor je zhoubný nádor děložní sliznice. To je většinou onemocnění žen takového toho středně vyššího a vyššího věku. Po něm následuje zhoubný nádor děložního čípku, o tom se hodně mluví, tak to si myslím, že ženy vědí.
Zhoubné onemocnění vaječníků je nejméně časté, ale bohužel nejhůře prokazatelné. A nedělá velmi dlouho žádné potíže, takže ženy chodí s tímto onemocněním pozdě a ta prognóza léčby je tam potom špatná.
Celou radioporadnu s doc. MUDr. Taťánou Rešlovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Genetická lékařka: Při stanovení léčby si připadám jako detektiv, naše geny rozhodují téměř o všem
Genetická výbava určuje naši jedinečnost. Mnohdy říkáme o někom, že to má v genech. Vysvětlujeme tím nadání, povahové rysy, ale také bohužel i vážná onemocnění.
-
Perinatální tkáně - poklad nebo biologický odpad? Proč je dobré mít uloženu pupečníkovou krev!
Mgr. Iveta Minaříková z Národního centra tkání a buněk v naší radioporadně. Proč je dobré mít uloženu pupečníkovou krev anebo tkáň pupečníku dítěte? Dá se využít placenta?
-
MUDr. Schwarz a genetické testy v těhotenství: Prokazujeme přítomnost dědičné vlohy či míru rizika
Naším hostem je MUDr. Martin Schwarz, vedoucí lékař Centra klinické genetiky a prenatální diagnostiky Prenet v Pardubicích. Naše geny v mnoha směrech prostě nezapřeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.