Perinatální tkáně - poklad nebo biologický odpad? Proč je dobré mít uloženu pupečníkovou krev!

Porod
Porod

Mgr. Iveta Minaříková z Národního centra tkání a buněk v naší radioporadně. Proč je dobré mít uloženu pupečníkovou krev anebo tkáň pupečníku dítěte? K čemu se dá využít placenta? Kmenové buňky z těchto perinatálních tkání umí totiž úžasné věci.

Dělat špičkovou medicínu, je jako když chce sportovec vyhrát olympiádu, říká profesor Jiří Manďák

Děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kardiochirurg, profesor Jiří Manďák, hostem Lady Klokočníkové

Pátečním hostem Lady Klokočníkové z rozhlasové kavárny District V v Havlíčkově ulici v Hradci Králové byl 11. ledna od 10:00 nový děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kardiochirurg, profesor Jiří Manďák.

Tyto unikátní tkáně obsahují široké spektrum buněk a růstových faktorů, které moderní medicína umí už dnes využít v léčbě a zkoumá jejich další potenciál. Týká se to nejen novorozence, ale dokonce i sourozenců a dalších členů rodiny.

Pupečníková krev, tkáň pupečníku nebo placenta byly v minulosti při porodech likvidovány jako biologický odpad. Dnes už víme, že je tento biologicky cenný materiál zdrojem unikátních kmenových buněk a růstových faktorů, které moderní medicína umí už dnes využít v léčbě a zkoumá také jejich další potenciál ve schopnosti regenerovat lidský organismus.

Regenerace organismu

Právě regenerace - tedy obnova poškozených nebo zestárlých tkání - je dnes asi nejzajímavějším aspektem výzkumu. Je třeba si uvědomit, že děti, narozené v těchto letech, patří ke generaci, která bude žít sto a více let. Je vysoce pravděpodobné, že v budoucnosti bude moci využít vlastní buňky pro zachování či upevnění zdraví.

Proč vlastně stárneme?

S postupujícím věkem se objevují funkční i morfologické změny skoro ve všech orgánech a tkáních. Tyto změny mají též podklad i ve stárnutí buněk. Příčinou jsou takzvané epigenetické procesy, jako například chyby v methylaci DNA. V průběhu života počet negativních epigenetických změn narůstá a spolehlivost organismu klesá.

Blanka Malá a Mgr. Iveta Minaříková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Savčí a tedy i lidské buňky jsou methylovány. Při narození je methylace naší DNA pravidelná a můžeme si ji představit jako novou knihu, ze které se dobře čte. Jak stárneme, narůstá počet chyb v methylacích a methylace se stává nepravidelná. Kniha je opotřebovaná, její stránky se hůře obracejí a někdy dokonce chybí celý list.

Co je kmenová buňka?

Kmenová buňka je buňka, která ještě není specializovaná a nezná svůj úkol. Tato schopnost kmenových buněk za běžných okolností umožňuje tělu vytvářet nové buňky a opravovat tak poškozené nebo opotřebované části tkání a orgánů. Představují v organismu jakousi univerzální zásobu pro případ reparace.

Zvládl na 5 000 porodů v Hradci Králové. Teď pomáhá na svět svým knížkám plných lidské poezie

doc. MUDr. Jindřich Tošner, CSc. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Docenta Jindřicha Tošnera asi nemusíme Hradečákům dlouze představovat. Protože především posluchačky jej budou jistě dobře znát. Jako porodník a gynekolog pomohl na svět možná polovině Hradce Králové.

Dokud je člověk mladý, organismus obsahuje dostatečnou zásobu kmenových buněk, které jsou schopny „říci“ ostatním buňkám, aby se v případě potřeby obnovily. Uvádí se, že přibližně jednou za dva roky se tak obnoví všechny buňky v těle. Ve stáří jsou však spolu s organismem staré i tyto uskladněné kmenové buňky a jejich počet radikálně klesá. A klesá samozřejmě i jejich schopnost ovlivnit ostatní buňky v regeneraci, což je příčinou rozvoje známých příznaků stárnutí.

Pokud ale rodiče uloží při porodu pupečníkovou krev nebo tkáň pupečníku, bude možné z nich za desítky let „vyzvednout“ čerstvé a mladé kmenové buňky a poslat je efektivně zpět do organismu, aby nastartovaly proces obnovy. Neznamená to samozřejmě, že člověk tak bude žít věčně, ale významně tak může ovlivnit kvalitu svého delšího života.

Léčba onemocnění

V lidském těle bychom těžko hledali orgán, který by nebyl předmětem výzkumu, jehož cílem je jeho obnova pomocí některé z perinatálních tkání.

Mgr. Iveta Minaříková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Velký potenciál využití buněk tkáně pupečníku v současné době ukazuje více než 6500 klinických studií, které se zabývají palčivými problémy dnešní doby, jako je cesta léčby diabetu, autismu, Alzheimerovy choroby, mozkové mrtvice nebo dětské mozkové obrny. Každý den přicházejí nové zprávy o schopnostech kmenových buněk z pupečníkové krve a tkáně pupečníku.

Více o klinických studiích na https://www.cekammiminko.cz/klinicke-studie/

Velké úspěchy byly také zaznamenány při léčbě syndromu tzv. diabetické nohy. Při tomto onemocnění v podstatě zcela zmizí periferní cévy a tkáň tak není náležitě vyživována a postupně odumírá. Pokud ale vezmeme kmenové buňky a vpravíme je pacientovi do tkání v končetině, spustí obnovu chybějících cév a znovu tak vytvoří celé žilní řečiště.

Více o záchraně diabetické nohy na slovenských stránkách http://www.bezamputacie.sk

Perinatální tkáně ale nejsou jen pupečníková krev nebo tkáň pupečníku. Neméně cenným materiálem je také placenta a amnion.

Jaká je hodnota Vaší placenty? Přinejmenším je jedinečná

První zmínky o využívání placenty v medicíně se objevily již v r. 1913. Konkrétně amniová membrána se díky svým regeneračním vlastnostem již řadu let využívá hojně například v oftalmologii ke krytí poraněného oka, léčbě keratitid, perforací rohovky.

Jaké léky se nejčastěji padělají a jak je rozpoznat od originálu?

léky, medicína, teploměr

Pharm Dr. Tereza Hendrychová, Ph.D byla hostem naší radioporadny. Téme: rizika nákupu nebezpečných léků.

Přípravky z amniové membrány Amnioederm® se dále používají k léčbě chronických nehojících se ran, v chirurgii při rekonstrukčních operacích k prevenci srůstů a podpoře hojení. Chronické rány přitom trápí 1-2 % naší populace a jedná se o vážný socioekonomický problém, postihující nejen pacienta, ale i jeho okolí.

Více o chronických ranách a Amniodermu na https://www.amnioderm.info

Placenta dodnes zůstává nejméně probádaným lidským orgánem. Díky organizacím jako je Centrum pro trofoblastický výzkum (The Centre for Trophoblast Research) a vědcům jako profesor Y. W. Loke z Cambridge univerzity ale začínáme rozumět dokonalému systému a složitému fungování naší placenty.

Penzum vjemů a informací, které se na „člověka“ po porodu navalí, je neuvěřitelné

Tak například velmi málo lidí ví, že na jejím vzniku se podílí tkáně plodu. Placenta je uložena v matčině děloze a dítě si z ní může „půjčovat“ vše, co potřebuje pro svůj vývin. Zjišťujeme, že mnoho zdravotních problémů, které člověka v životě postihnou, jsou přímým důsledkem dysfunkce placenty. Její lepší poznání snad povede k širším vědomostem v dalších kritických oblastech zdravotnictví.

Druhý život placenty

Pokud není po porodu zlikvidována jako biologický odpad, může vaše placenta i nadále představovat léčebnou hodnotu a mít tak druhý život. Určité oddělené části placenty, jako pupečníková krev nebo amniová membrána, v dnešní medicíně už plní cennou roli.

Porod je opravdovou transformaci ženy. MUDr. Jitka Blábolilová se věnuje celostní gynekologii

03329928.jpeg

MUDr. Jitka Blábolilová je gynekoložka s celostním přístupem ke zdraví ženy, žena, dcera, matka. Její vášní je aromaterapie, využívá i alternativní metody, bylinky, zelené potraviny. Oslovují ji i témata těhotenství, porod, šestinedělí a podpora sebevědomí žen v těchto obdobích.

V rámci výzkumu se neustále objevují nová léčebná využití dalších částí placenty. Díky kryokonzervaci může být vaše placenta uchována pro budoucí použití v personalizované medicíně. Rychle se posouváme k modelu, který nevnímá placentu jako biologický odpad, ale jako surovinu pro výrobu léků.

Porod je jedinečný okamžik

Jak bylo již výše řečeno, perinatální tkáně, jsou tkáně, které lze získat při porodu miminka. Nelze je opatřit ani před porodem a ani po něm. Proto je důležité věnovat během těhotenství pozornost možnosti uložení těchto tkání a perspektivě jejich využití. Dvě odborné společnosti - Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP a Česká společnost porodních asistentek - vnímají možnost využití perinatálních tkání jako perspektivní a doporučují o této metodě těhotné informovat. Pro správné rozhodnutí je nezbytná edukace těhotných žen tak, aby měly k dispozici komplexní a vyvážené informace o všech možnostech využití perinatálních tkání.

Více o možnosti uložit pupečníkovou krev a tkáň pupečníku na stránkách https://www.cekamiminko.cz

Blanka Malá a Mgr. Iveta Minaříková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Nastal čas na změnu celého paradigmatu medicíny a také na to, přesunout perinatální tkáně z pozice biologického odpadu tam, kam patří, a to do cenného materiálu s velkým potenciálem v regenerativní medicíně. Nedávno vzniklý blog dr. Christophera Centeno z kliniky Centeno-Schultz, určil hodnotu všech perinatálních tkání na více než 500 tis. USD na jeden porod. Možná, že se tak někdy dočkáme dne, kdy ani jedna buňka nepřijde nazmar.

Celou radioporadnu s Mgr. Ivetou Minaříkovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu:

Spustit audio

Související