Porod je opravdovou transformaci ženy. MUDr. Jitka Blábolilová se věnuje celostní gynekologii

Před 25 lety po ukončení studia porodní asistence jsem si přála pracovat předevšm s těhotnými, provést je porodem a šestinedělím. Podařilo se mi to částečně, pracovala jsem v malé porodnici, kde byly porodní sál a šestinedělí společné oddělení. Zkoumala jsem porodní děj, vzdělávala se. Mohla jsem čerpat ze znalostí a zkušeností "starých" porodních asistentek. Obdivovala jsem jejich nadhled, znalosti a hluboké porozumění porodnímu procestu.

Po nějakém čase mě přestala má práce uspokojovat. Zlomový pro mě byl kongres pro porodní asitentky, kde přednášel francouzský porodník M. Odent a doc. MUDr. Malý z Brna. Rozhodla jsem se studovat medicínu.

Během studií jsem se dále vzdělávala v oboru. Zajímala jsem se o různé přístupy k péči o ženy. Začala mě oslovovat psychosomatika. Sledovala jsem souvislost mezi psychikou a průběhem nemoci či porodu. Navštěvovala jse kurzy osobního rozvoje. Seznámila jsem s kineziologií a akupunkturou.

Kojení|foto: CC0 Public domain

Po absolutoriu jsem získala místo sekundáře v malé porodnici otevřené i přirozeným porodům. Zamýšlela jsem se ještě hlouběji nad porodním dějem, zkoumala souvislosti mezi nastavením ženy, jejím sebevědomím a průběhem porodu. Porod jsem začala vnímat jako opravdovou transformaci ženy.

Uvědomila jsem si důležitost toho, jak děti přicházejí na tento svět a jak jsou přijímány. Hledala jsem cesty, jak pracovat se ženami po "nevydařeném" porodu. Oslovovala mě i témata z gynekologie. Stále více jsem si uvědomovala souvislost mezi psychikou a průběhem nemoci.

Zamýšlela jsem se nad tím, jak pracovat se ženami po odstranění dělohy pro myomy či krvácení. Stále více mě oslovaly bylinky. Po nějakém čase jsem měla pocit, že řeším jen důsledky nemocí, nikoli příčiny. Práce mě přestala těšit a uspokojovat.

Odešla jsem se ze zdravotnictví. Nějaký čas jsem pracovala mimo rezort. Po čase jsem si uvědomila, že mi dělá radost pracovat s lidmi, poslouchat jejich příběhy a hledat řešení jejich obtíží.

Získala jsem místo v LDN. Hledala jsem souvislosti mezi tím, jak lidé žili a jejich nemocí. Uvědomila jsem si důležitost toho, jak z tohoto světa odcházíme.

mateřství|foto: Fotobanka Pixabay

Po čase jsem otěhotněla. Měla jsem možnost těhotenské změny pozorovat na sobě. Vnímat ten hormální koktejl a jeho působení na ženu i její psychiku. Vše bylo pro mě nové, byť jsem to měla všechno nastudované a za sebou léta praxe. Mohla jsem sama poznat, jak je pro ženu důležitá podpora partnera, rodiny i profesionálů, pocit bezpečí a důvěry v sebe i mimi. Jakou sílu mají slova.

Narodil se mi syn, stala jsem se matkou. Byla to pro mě uplně nová role. Díky mateřství jsem objevila aromaterapii. Očarovala mě. Je to pro mě jemná a voňavá cesta ke zdraví.

Druhé těhotenství již pro mě byla známější cestička, byť jiná. Projevilo se tam i to, že jsem si byla více jistá sama sebou jako žena i matka.

Po rodičovské jsem hledala cesty, jak uplatnit své znalosti a dovednosti. V očekávání celostního přístupu v práci s klienty a využitím aromaterapie jsem nastoupila v lázních. Pracovala jsem se ženami po gynekologických operacích a s pacienty s onemocněním pohybového aparátu. Mohla jsem pozorovat souvislost mezi pohybovým aparátem a psychikou. Vnímat blahodárný vliv vhodně zvolených procedur, pohybové aktivity a masáží na tělo i psychiku.

Stále jsem hledala svoji cestu. Studovala jsem aromaterapii, psychosomatiku a snila o tom, že to budu praktikovat.