Neurolog Rusina: Žijte, radujte se a přemýšlejte, ale zapomínání není normální. Věnujme mu pozornost

O tom všem si povídáme s prof. MUDr. Robertem Rusinou, Ph.D., neurologem, přednostou Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Čtěte také

Prevence Alzheimerovy choroby je jednoduchá: zdravý životní styl, veselá mysl a fyzická aktivita

Je stárnutí populace největší hrozbou budoucnosti?
Hrozbou není stárnutí samo o sobě, ale nemoci, které se stárnutím přicházejí. A jedním z velkých problémů je nárůst demence.

Kolik toho o mozku vlastně víme a kolik je toho stále zahaleno tajemstvím?
Víme toho čím dál víc, ovšem je toho také čím dál víc, co bychom ještě chtěli vědět.

Četla jsem, že demence je výrazem společného stárnutí, které v různé intenzitě postihne každého. Jako daň za dlouhý a úspěšný život.
Demence je onemocnění, klinický syndrom není součástí normálního stárnutí. Jeden z velkých mýtů, který se dlouho udržoval, bylo, že demence je součástí stárnutí. Říkalo se stařecká demence a vedlo to k určité míře nihilismu, bralo se to za něco normálního. Přitom je to stav, který se dá léčebně ovlivnit, dá se včas vyhledávat a je důležité říci, že demence opravdu není normální součástí stárnutí.

Používejte mozek, choďte do společnosti, neuzavírejte se před okolím, přemýšlejte, pohybujte se. A důležité je i léčit vysoký krevní tlak.
prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., neurolog

Protože máme-li pacienta s demencí a vyšetříme-li mozkovou tkáň u těchto pacientů, zjistíme patologické změny, které svědčí pro některá onemocnění. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc, velmi časté jsou demence vaskulární a pak je řada dalších onemocnění, která vedou k rozvoji demence.

Čtěte také

Lék na Alzheimerovu nemoc jako svatý grál. Příčiny, léčba i prevence pohledem zkušeného neurologa

Alzheimeova nemoc jako nejčastější neurodegenativní demence je způsobena ukládáním bílkovin do mozkové tkáně. Ukládají se dva typy bílkovin. Bílkovina s názvem Tau protein se ukládá do neuronů a bílkovina s názvem Amyloid beta se ukládá do mezibuněčné hmoty a do cévní stěny.

Amyloid je tedy látka, která má vztah k Alzheimemerově nemoci a způsobuje cévní změny i změny v mozkové tkáni. Je ovšem nutno podotknout, že existují i jiné typy amyloidů. Ne každý je alzheimerovský. Ale u pacientů s demencí ve vyšším věku, se většinou jedná o amyloid alzheimerovský.

Jak poznáme demenci?
Demence je klinické označení stavu, kdy mozek ztrácí schopnost některých vyšších činností, jako je paměť, řeč, sociální chování, orientace, prostorová představivost a podobně. Onemocnění demencí je tudíž něco, co diagnostikujeme klinicky a může mít různé příčiny.

Narůstající ztrátu paměti nepodceňujte. Obecně v medicíně platí, čím dříve začneme problém řešit, tím máme lepší výsledky.
prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., neurolog

Může to být často Alzheimerova nemoc, může to být cévní postižení, může to být následkem nějakého většího postižení mozkové tkáně, může to být i důsledkem poškození mozkové tkáně alkoholem. Čili něco se v mozkové tkáni děje a takový stav by neměl zůstat nevyšetřen. Platí to i pro běžnou populaci.

Čtěte také

Mozek a střeva spolu komunikují. Chraňme se před demencí zdravou stravou

Máte-li někoho ve vašem okolí nebo vy sami se potýkáte se ztrátou paměti a postupně narůstající, neměli bychom to podceňovat. Může to být první příznak Alzheimerovy nemoci. Na druhou stranu existují jiné nemoci, různé depresivní stavy, které se dají léčit úplně jiným způsobem. Obecně ovšem v medicíně platí, čím dříve problém začneme řešit, tím máme lepší výsledky.

Ale i v pokročilejším rozvinutějším stadiu onemocnění s tím můžeme leccos udělat. Důležité je to nepodcenit, neodkládat, nečekat. Je škoda, když se k nám dostávají pacienti se zjevnou poruchou paměti, která je nápadná i okolí. A rok nebo dva se to podceňovalo s tím, že se řeklo, že to běžně patří k věku.

Kdo chce opravdu proti demenci bojovat, co pro to může dělat?
Používejte mozek, choďte do společnosti, žijte, neuzavírejte se před okolím, přemýšlejte, pohybujte se, mějte pohybovou fyzickou aktivitu. A důležité je také léčit vysoký krevní tlak, a to už ve středním věku. A vůbec nejdůležitější, pokud se začnou objevovat poruchy paměti, nepodceňujme to.

Robert Rusina a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Doporučuje prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., neurolog, přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Celý rozhovor si můžete poslechnut v našem audioarchivu.