Žádná bolest není úplně normální. Vždy je lepší zjistit, z čeho pramení, říká zkušená farmaceutka

O tom všem si povídáme s PharmDr. Kateřinou Hradiskou Braiterovou z Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky Farmaceutické fakulty v Hradci Králové.

Proč se v zimním období zhoršuje bolestivost kloubů a svalů?
Zvýšená bolestivost v chladnějším období může být způsobená i tím, že si naše tělo stahuje krev do trupu, aby zahřálo primárně životně důležité orgány. Tím pádem ji stahuje z našich končetin, které mohou být méně prokrvené a prohřáté. To může zintenzivňovat bolest kloubů.

Kromě prohřátí je důležitý i pohyb, zejména přiměřený aktuálnímu zdravotnímu stavu. Pohyb nám může samozřejmě od bolesti ulevit.
PharmDr. Kateřina Hradiská Braiterová z Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky Farmaceutické fakulty v Hradci Králové

Možná i pohybová záležitost na to bude mít vliv?
Určitě. Samozřejmě kromě prohřátí je důležitý i pohyb, zejména přiměřený aktuálnímu zdravotnímu stavu. Pak záleží na konkrétních obtížích, ale pohyb nám může samozřejmě od bolesti ulevit.

Čtěte také

Šalvěj, máta či fenykl. Aromatické léčivé rostliny nezaléváme vařící vodou a louhujeme pod pokličkou

Existuje nějaká bolest, kterou řešit nemusíme, protože je normální od určitého věku?
Řekla bych, že žádná bolest není úplně normální. Vždy je lepší zjistit, z čeho bolest pramení. Samozřejmě od určitého věku už jsou bolesti častější, ale ve valné většině případů najdeme nějaký prostředek, který nám umožní bolesti se, když ne úplně zbavit, tak ji alespoň zmírnit a ulevit si.

Citlivostí na změny počasí nejčastěji trpí starší a nemocní lidé. Souvisí tedy zima a bolest i s vlhkostí? Je vlhko nepřítelem našich kloubů?
Nesouvisí to přímo s vlhkostí. Meteosenzitivita je dána primárně poklesem atmosférického tlaku třeba před deštěm, což je v tomto podzimním období mnohem častější. A právě onen pokles tlaku může ovlivňovat i tkáně. Například po úrazu je nějaký nerv poškozený, je na změnu tlaku citlivější. To se potom obzvláště před deštěm objevuje.

Nemám ráda dělení na bylinky versus chemie. Protože to, co dává bylinkám jejich účinek, jsou právě chemické látky v nich obsažené.
PharmDr. Kateřina Hradiská Braiterová z Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky Farmaceutické fakulty v Hradci Králové

Hovoří se také o suchém teple.
Tady zase záleží o jaký typ bolesti se jedná. Například u akutních zánětlivých obtíží, ať už kloubů nebo po úrazu, když se stane výron, tak by teplo naopak bylo kontraproduktivní. V takovém případě je naopak lepší postižená místa chladit.

Čtěte také

Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. V zimě se bolest stává nesnesitelnou

Ale pokud jde o chronickou bolest spojenou třeba s revmatoidní artritidou, tak tam suché teplo, ať už ve formě nahřívacích polštářků, teplého oblečení či nahřívání zad u kamen, pomoci může.

Jaké přístupy by měli tedy lidé zvolit pro zmírnění bolestivosti kloubů. Kromě nahřívacích polštářků co ještě dalšího doporučit?
Jistě nějaký přiměřený pohyb. Nejlépe se nejdříve prohřát, připravit své tělo, protože ve chvíli, kdy ho prohřejeme, budou svaly a klouby pohyb snášet lépe. A to můžeme podpořit i nějakými bylinnými prostředky.

Jaké má bylinková medicína výhody oproti chemickým přípravkům a lékům?
Já nemám úplně ráda dělení na bylinky versus chemie. Protože to, co dává bylinkám jejich účinek, jsou právě chemické látky v nich obsažené. Vše kolem nás je chemie. Ale když se zaměříme na látky přírodního původu, při nějaké mírnější bolesti nám mohou ulevit zejména při zevním podávání přímo na místo, kde nás to bolí.

Čtěte také

Revmatologická poradna. Revma není pouze nemoc starých lidí. Jak poznáte, že jí trpíte?

A teprve, když je bolest intenzivnější, tak léčbu třeba zkombinovat i s nějakými klasickými léčivy.

Které byliny jsou v této oblasti nejpopulárnější?
Tady je to opět problém od problému. Existují například přípravky na bázi extraktů z chilli papriček, které prohřívají. Ty se používají často při bolesti zad a kloubů. Ale je potřeba při tom používání přípravků dát pozor na určité věci. Ať už je to kombinace s jinými přípravky také lokálního podání.

Protože onen kapsaicin, rostlinný alkaloid, funguje tak, že podráždí receptory na kůži, čímž ulevuje od bolesti. Ale zároveň to místo velmi prohřeje a prokrví. Tedy ve chvíli, kdy třeba někdo použije mast s kapsaicinem nebo kapsaicinovou náplast, tak minimálně 12 hodin po aplikaci, nebo u náplasti po jejím sundání, bychom na to místo neměli mazat či aplikovat nic dalšího.

Kateřina Hradiská Breiterová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s PharmDr. Kateřinou Hradiskou Braiterovou z Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky Farmaceutické fakulty v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.