Šalvěj, máta či fenykl. Aromatické léčivé rostliny nezaléváme vařící vodou a louhujeme pod pokličkou

5. červen 2023

Tématem radioporadny jsou dnes bylinky a léčivé rostliny, protože naším hostem je PharmDr. Kateřina Hradiská Braiterová z Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. A soustředíme se na péči o ústní dutinu, protože ta by měla patřit určitě k základním hygienickým návykům.

Pokud někdo používá ústní vodu a chtěl by ji nahradit přírodní variantou, tak co by to mohlo být? Které bylinky můžeme mít v hledáčku, pokud jde o naše ústa?
Pokud jde o alternativu k ústní vodě, tak se můžeme, když to řeknu, odpíchnout i od přípravků, které jsou komerčně dostupné. Velmi často v těch přírodních ústních vodách najdeme třeba šalvěj, která působí protizánětlivě, případně heřmánek, mochnu, nátržník nebo řepík. Všechny tyhle bylinky působí proti spíše mírnějším zánětům.

Všechny takzvaně siličné drogy, jako je třeba šalvěj, máta či tymián, které jsou bohaté na silice, by se neměly zalévat úplně vroucí vodou.
PharmDr. Kateřina Hradiská Braiterová z Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky Farmaceutické fakulty v Hradci Králové

Některé z nich se nepoužívají pouze v dutině ústní, ale třeba i na mírnější záněty na kůži. Často se může použít i hřebíčkovec, respektive většinou se používá hřebíčkovcová silice, potom třeba mátová silice, která je hodně bohatá na mentol, tu můžeme použít i k osvěžení úst pro mentolový chladivý efekt. Občas se můžeme setkat v těchto přípravcích i s fenyklovou silicí a dalšími.

Hřebíčkovec, to je něco jiného než hřebíček?

Čtěte také

To je právě správný botanický název pro hřebíček. Ano, buď se používají usušená poupata, která určitě posluchači znají právě jako hřebíček. Při některých obtížích, když třeba bolí zub, tak se doporučuje ho skousnout. Hřebíček působí mírně znecitlivujícím účinkem, ale i dezinfekčně. Nebo lze použít právě čistou hřebíčkovou silici, respektive její naředěný roztok.

Takže přírodní ústní vody nemusí být použity jen jako prevence, která udělá dobré prostředí v ústech. Třeba o šalvěji jsme mluvili i v souvislosti s nachlazením, kašlem a chrapotem.
Ano, šalvěj se používá všeobecně při zánětech, ať už v dutině ústní, nebo při nějakém nachlazení či při zánětu nosohltanu. Ať už ve formě nálevů, kdy se popíjí jako čaj, může se kloktat, mohou se dělat výplachy dutiny ústní. Případně i při nějakých obtížích lokálních, jako je zánět dásně nebo afty. Šalvějová tinktura, ale nejan ta, se může používat jen na malá místa.

Čtěte také

Máta je populární hlavně v létě, hodně lidí si ji pěstuje v truhlících nebo v květináčích. Hodí se do letních nápojů pro osvěžení. Můžeme si ji také připravit jako normální čaj?
Všechny tyto takzvaně siličné drogy, jako je třeba šalvěj, máta či tymián, všeobecně takzvaně hluchavkovité léčivé rostliny, které jsou bohaté na silice, by se neměly zalévat úplně vroucí vodou. Nejlépe vodou kolem 80 stupňů Celsia. A důležité je louhovat tyto rostliny přikryté buď v konvičce, nebo mít hrneček přikrýt alespoň talířkem.

Protože silice jsou velmi těkavé látky, a když je zalijeme horkou vodou a nepřikryjeme je, tak nám vytěkají, odpaří se. A o většinu těch účinných látek bychom přišli. Proto je důležité hodně aromatické rostliny louhovat pod pokličkou.

Celou bylinkovou radioporadnu s PharmDr. Kateřinou Hradiskou Braiterovou z Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky Farmaceutické fakulty v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.