Okurky, třešně nebo cukety. Zavařovací desatero od ředitelky spolku Fér potravina Hany Střítecké

8. červenec 2022

Ovoce a zeleniny je v létě dostatek, obojí je nezbytnou součástí našeho stravování. Ovšem málo druhů lze po sklizni uchovat delší dobu. Už naše babičky konzervovaly a zavařovaly, aby měly dostatek na zimu. Jak tedy zpracovat přebytky ze zahrádek? 

Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.

Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.

Ředitelka spolku Fér potravina Ing. Hana Střítecká, Ph.D. z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany hovoří v naší radioporadně na téma: okurky, třešně nebo višně aneb jak zpracovat přebytky z naší zahrádky.

Co s přebytky ze zahrady?

Čtěte také

Pokud se bavíme o zelenině, tak ji lze fermentovat. Nakládat se dá cuketa, zelí, mrkev, ředkvičky, okurka, petržel či celer. Ať už do soli, oleje, zalévat slaným nálevem nebo nakládat třeba do umeo octa.

Některá zelenina se dá i usušit a vyrobit si domácí koření (vegetu), zamrazit nebo prosolit a jen uložit v lednici, případně lze vyrobit pesto, čalamádu nebo kečup.

Více ale většinou máme ovoce, které se kazí rychleji.

Čtěte také

V současné době nám končí jahody a nastupuje ovoce bobulové. I zde platí, že nejšetrnější k vitamínům je zmrazení. Pak můžeme vyrobit klasické džemy a sirupy.

Na džem je lepší přezrálé ovoce - je chutnější, ale potřeba dát si pozor na již nahnilé kousky. Zejména pokud nechcete přidávat další cukr, který slouží jako stabilizátor, pak už jen přidejte trochu pektinu, povařte a horký přelejte do čistých zavařovacích sklenic a otočte po uzavření dne vzhůru a nechte zchladnout.

Co takhle zkusit třeba ovocný ocet?

Čtěte také

Ty jsou pak výborné na dochucování salátů, ale třeba i dezertů či přípravě masa. Není to ani moc složité. Bobule rozmixujte a nalejte do lahve s jiným octem (vinným nebo jablečným), uzavřenou láhev nechte tak 3 měsíce stát v chladu a temnu a poté hotový ocet sceďte přes plátýnko a je hotovo.

Určitě se dá z ovoce připravit ovocná dřeň, a zda ji polejeme i čokoládou, je už jen na nás J. Nemusíme zůstat jen u ovocné dřeně. Nanuky se dají udělat i ovocno-tvarohové nebo smetanové, prostě ať si každý vybere, co má rád.

Nejen bobulové ovoce pak můžeme přetvořit na pečený čaj, který nás v zimě určitě potěší. Opět nic složitého. Na pekáč dáme směs ovoce, přidáme cukr a pečeme při 180-200 °C, až vše pustí šťávu a změkne cca za 30 min., tak hotovou směs zavaříme do skleniček. Samozřejmě se dá takový čaj vylepšit i o koření či trochu rumu či slivovice.

Čtěte také

Běžně ovoce nemusíme jen jíst, ale dají se připravit letní limonády anebo likéry, ať už vařené či za studena macerované.

Taky se dají doma připravit ovocné „kůže“. Vyrobte si do hladka umixované ovocné pyré, klidně ještě i ochuťte nějakým kořením jako je skořice/vanilka. Natřete na pečící papír - tak 3-4 mm vysokou vrstvu a při 40-45 °C sušte tak 10 hodin.

Ať už připravujete „klasické“ varianty s dostatkem cukru, nebo ty bez něj, je potřeba dodržovat obecné zavařovací desatero:

1. Jen zdravé ovoce
2. Vše, co se bude používat, musí být předem vyvařeno a vařečky a lžičky se po testování chuti a konzistence neolizují!
3. Víčka nesmí být deformována
4. Kvůli stejnému průběhu sterilizace používejte stejně velké sklenice
5. Sklenice plňte horké nebo je aspoň nahřejte
6. Plňte sklenice 2-3 cm pod okraj a potřísněné okraje otřete
7. Dodržujte dobu na zavařování
8. Zkontrolujte uchycení víček až po úplném vychladnutí
9. Označit etiketami - minimálně rokem výroby
10. Neskladujte déle než 1-2 roky, zejména ty bez cukru!

Celý zavařovací rozhovor Pavly Kindernayové s Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.