Pár dobrých rad před tím, než se pustíte do zavařování. A recepty na lehké letní dezerty s ovocem

6. srpen 2019

Poznat, jestli je marmeláda už dost tuhá, je snadné. Stačí, když jí trochu kápnete na talířek a zkusíte s ním zahýbat. Měla by zůstat v celku a mít gelovitou konzistenci. Pokud je moc tekutá, přidejte želírovací cukr nebo lžičku kyseliny citronové.

Čtěte také

Ing. Miroslava Teichmanová ze Střední školy služeb, obchodu a gastronomie v Hradci Králové​ v naší radioporadně na téma: vše o zavařování. Lehké dezerty se sezónním ovocem.

Skleničky a víčka pečlivě umyjte a nechte uschnout. Nemusíte používat nutně jen klasické zavařovačky, ale třeba na želé nebo marmelády se skvěle hodí například skleničky od dětské výživy. Přesvědčte se ale, že víčka dobře těsní - počítejte s tím, že je budete hned po naplnění otáčet dnem vzhůru.

Pěnu, která se při vaření ovoce s cukrem tvoří na povrchu, průběžně sbírejte. Nejenže nevypadá dobře, ale také může snížit trvanlivost zavařeniny.

Snadné plnění

Při plnění sklenic používejte přiměřeně velký trychtýř, který vám usnadní a urychlí práci. V obchodě dostanete speciální široké trychtýře - nálevky.

Lehké letní ovocné dezerty od Miroslavy Teichmanové

Sklenice by neměly být vystavovány extrémním teplotním šokům, protože hrozí jejich prasknutí. Riziko prasknutí zmenšíte, když sklenici obalíte mokrým hadrem, než do ní nalijete horkou hmotu. Nepoužívejte sklenice, které jsou naprasklé nebo mají odlomený kraj, špatně by těsnily.

Po skončení sterilace je nutné sklenice vyndat ze zavařovacího hrnce a nechat vychladnout - kdyby bylo ovoce vystaveno působení tepla příliš dlouho, ztratilo by zbytečně konzistenci, tvar i barvu.

02764228.jpeg

Domácí kompoty a zavařeniny uchovávejte ideálně v chladu a na temném místě. Pokud nemáte sklep, postačí i spíž nebo skříň na potraviny. Vyhýbejte se ale extrémně nízkým nebo vysokým teplotám. Po otevření je skladujte v ledničce a spotřebujte v co nejkratší době.

Co zavařovat: třešně, okurky, rajčata i broskve

Zavařovat lze prakticky všechno, co vám roste na zahradě nebo dostanete od příbuzných z venkova. Méně zralé ovoce má více pektinů, takže budou marmelády a kompoty hezky tuhé; zralostí ovoce pektiny ztrácí, ale zase je pak výsledný produkt sladší i bez přidaného cukru.

Ing. Miroslava Teichmanová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vybírejte zásadně zdravé, nenahnilé a nenatlučené plody. Švestky, meruňky a podobně vypeckujte. Menší plody nebo ty, které jdou hůř zbavit pecky, můžete napřed trochu rozvařit, pak propasírovat přes cedník a pokračovat ve vaření s cukrem nebo želírovacím cukrem.

Jak připravit ovoce na kompotování

Nejlepší kompoty jsou připravovány z hrušek, broskví, meruněk nebo švestek. Ovoce by mělo být zdravé, nepoškozené chorobami a škůdci a hlavně nepřezrálé. Ovoce dobře umyjeme v pitné vodě, kterou několikrát vyměníme, podle druhu ovoce zbavíme stopek, loupáme, zbavíme jádřinců, případně půlíme či jinak dělíme.

Čtěte také

Loupané a různě dělené plody ihned ponořujeme do vody, do ní přidáme kyselinu citronovou, aby ovoce nehnědlo. Některé druhy ovoce potřebují před zavařováním předvařit. Předvařením se stanou tvárnějšími, jsou zbaveny přebytečného vzduchu a umožní lepší prostup nálevu.

Ovoce se stane v zavařovací sklenici skladnější a po sterilaci se v nálevu nevznáší. Předvaříme tak, že ovoce ponořujeme krátce do vařící vody (na 1-3 minuty) nejlépe v cedníku. Poté ovoce ochladíme okamžitým ponořením do studené vody, aby teplota nepůsobila déle a ovoce dále neměklo.

Celou radioporadnu s Ing. Miroslavou Teichmanovou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.