Dodržování hygieny rukou je základ, abyste si domů nepřinesli „suvenýr“ v podobě žloutenky typu A
Česko řeší největší epidemii žloutenky typu A od 80. let minulého století. Blíží se Vánoce, čas setkávání rodin a přátel, plné jsou adventních trhy a také mnoho lidí cestuje. A tak stoupá riziko, že bychom si domů mohli přinést nepříjemný a nebezpečný suvenýr v podobě žloutenky typu A, často přezdívanou nemocí špinavých rukou.
Jak se chránit na trzích, doma i na cestách? Jak si správně mýt ruce a co nás čeká, pokud se v blízkosti objeví nakažený člověk? Hostem radioporadny je ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Eva Beranová.
Jaká je aktuální situace ohledně žloutenky v Královéhradeckém kraji?
Česká republika zažívá druhým rokem zvýšený, až epidemický výskyt virové žloutenky typu A. Nejhorší situace v rámci České republiky je v současnosti v Praze, která pokrývá asi 40 procent všech onemocnění. Začalo to minulý rok Moravskoslezským krajem a postupně se to rozšířilo do dalších krajů, především do Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje.
Letos už na žloutenku zemřelo 31 osob, i ve věku 35 let, což je poměrně závažné. Nikdo nepamatuje tolik úmrtí za poslední desítky let.
Eva Beranová, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje
Nicméně náš kraj Královéhradecký zatím zůstává spíše na konci všech těch případů. Na druhou stranu od léta jsme i v našem kraji zažili poměrně velký nárůst případů. V rámci celé republiky je dosud letos zaznamenáno přes 2880 případů, loni jich bylo necelých 500. A letos už na žloutenku zemřelo 31 osob, 28 mužů a tři ženy.
Čtěte také
Byli to samozřejmě i chronicky nemocní lidé, nicméně třeba i ve věku 35 let, což je poměrně závažné. Nikdo nepamatuje tolik úmrtí na žloutenku za poslední desítky let.
A když se dostanu přímo k našemu kraji, tak letos máme v regionu zaznamenáno 41 případů, naštěstí nikdo nezemřel. Z těch 41 případů je 20 mužů, 12 žen a 9 dětí. Nejvíc případů jsme letos řešili na Trutnovsku, nejméně na Náchodsku a na Rychnovsku.
O hepatitidu se kromě infektologů a ošetřujících lékařů, hodně zajímají také epidemiologové, především kvůli zajištění rizikových kontaktů, aby se onemocnění dál nešířilo. V rámci naší práce jsme letos zajistili a aktivně vyhledali 578 rizikových kontaktů týkajících se těch 41 případů onemocnění, což je poměrně velké číslo.
Virus je velmi termostabilní. Například při -20 stupních Celsia vydrží až rok. Takže i mrazivé počasí nahrává možnému přenosu.
Eva Beranová, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje
V souvislosti s tím jsme také zajistili v rámci tzv. mimořádného očkování v ohniscích nákazy 351 státem hrazených vakcín.
Čtěte také
Probíhají adventní trhy, konzumují se otevřené potraviny, takže je možná přenos nemoci rizikovější. Jak se můžeme ochránit?
Období adventních trhů je pro nás pro všechny samozřejmě příjemné z hlediska setkávání, ale zároveň s tím souvisí i podávání rukou, objímání se a stravování u gastrostánků a podobně. Tedy určitě je velmi důležité zachovávat hygienu rukou.
I provozovatelé těchto trhů a různých dalších kulturních akcí před Vánocemi, včetně výstav, koncertů, divadel a různých dalších hromadných setkávání, byli informováni i cestou ministerstva zdravotnictví o důležitosti dodržování hygieny. Měli by zajistit dezinfikátory, případně teplou vodu s mýdlem a ručníky na jedno použití.
Ovšem objímání a setkávání lidí nebudeme zakazovat.
To určitě nebudeme zakazovat. Já chci jen upozornit, že virus je velmi termostabilní a i současné počasí mu nahrává. Například třeba při -20 stupních Celsia vydrží až rok. Takže i mrazivé počasí nahrává možnému přenosu.
Čtěte také
Poznáme, kdybychom se nakazili žloutenkou typu A?
Můžeme to poznat, ale i nemusíme. Nemoc může probíhat jak příznakově, tak bezpříznakově, například u malých dětí, zvláště ve věku do šesti let. Tam probíhá až 9 případů z 10 bezpříznakově. Nicméně jeden z těch 10 případů je obecně klinicky závažný.
A poznáme nemoc tak, že se může začít objevovat nevolnost, nechutenství, případně zvracení, průjmy, projevy mohou být v podstatě žaludeční, střevní, nervové i kožní. Určitě postupem času může, ale zase nemusí, vzniknout i typické zežloutnutí bělma očí. A typickým projevem je také světlá stolice a tmavá moč.
Stále mluvíme o důsledné hygieně. Pro epidemiology je jednou z nejhorších možností, když neví a nemají možnost zjistit, kdo je vlastně zdrojem nákazy. A právě u dětí onemocnění skutečně probíhá často bez příznaků. Tedy je to zejména o prevenci, o důsledné hygieně a mytí rukou. Včetně možného očkování.
Čtěte také
Očkování je zásadním a klíčovým preventivním opatřením u spousty onemocnění, ale momentálně jde především o hepatitidu typu A. Mohou se očkovat děti od jednoho roku věku. S dostupností vakcíny je v současnosti možná trošku problém, nicméně každý týden distribuuje náš stát mezi praktické lékaře a do očkovacích center desítky tisíc vakcín.
Aktuálně, kdo by měl být tedy obezřetný a jaká je po očkování ochrana?
Očkování zajišťuje po jedné dávce poměrně důležitou ochranu, nicméně druhá dávka, která by se měla aplikovat asi za půl až 1,5 roku po té první, zajišťuje skutečně ochranu celoživotní, na desítky let.
Doporučuje se očkovat i malé děti, ale především by to měly být osoby s chronickým onemocněním jater nebo jakékoliv imunosuprimované osoby, protože tam to onemocnění může být skutečně fatální, končící smrtí a jaterním selháním.
Určitě je tedy potřeba hlídat tyto chronicky nemocné osoby a většímu riziku jsou vystaveni i lidé, kteří pracují třeba v sociálních službách nebo s migranty či s bezdomovci.
Obezřetní musí být dobrovolní hasiči, potravináři, vojáci, zdravotníci a také lidé, kteří třeba pracují v kanalizacích nebo v laboratořích, starají se o lidi bez domova nebo žijí i na ubytovnách. Zkrátka, kdo chodí hodně mezi lidi, může být vystaven zvýšenému riziku ohrožení.
Celou radioporadnu s ředitelkou protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Evou Beranovou týkající se žloutenky typu A si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
