Prof. MUDr. Jiří Beran vyvrací a uvádí na pravou míru mnoho omylů a mýtů ohledně virů i naší imunity

Naším dnešním hostem je prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

je od dubna 2002 ředitelem a vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. Založil a od roku 2002 do roku 2008 vedl obdobné centrum při Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové. S krátkou přestávkou je od roku 2004 vedoucím Samostatného výukového pracoviště tropické a cestovní medicíny Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.

Proč jsou tu s námi viry? Mnozí by je nejraději všechny zničili, ale to by asi nebylo ideální řešení.
Viry doprovázejí lidstvo od jeho vzniku, je to vlastně jedna z takových nejprimitivnějších forem života. A samozřejmě lidé vždy žili v koexistenci nejen s viry, ale i s bakteriemi a snažili se na ně adaptovat. A tím, že s těmi viry bojujeme, tak tím vlastně neustále posilujeme kvalitu našeho imunitního systému.

Nejdůležitější je doplňovat do svého života víc přirozeného pohybu a pestrou stravu. Tak dostáváte imunitní systém do kondice.
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog

Říká se, že virů je víc než hvězd ve vesmíru a svým způsobem je potřebujeme. A zajímavé je, že jejich cílem není nám ubližovat, ale jen se množit. Říkám to správně?
Ano, úplně přesně. Viry se snaží takzvaně množit, říká se odborně replikace viru. Čili virus se postupně v organismu adaptuje, viděli jsme to nejen u dřívějších epidemií chřipky, ale i u covidu, že se zkracuje doba onoho množení. A virus se snaží dostat co nejdále, aby mohl nakazit co nejvíce lidí.

Čtěte také

Vakcinolog Beran: Nejsou až tak rizikové země, jako spíše rizikoví lidé nedodržující žádná pravidla

Co způsobuje rýmu?
Rýmu způsobuje především překrvení nosní sliznice, protože jakýkoliv zánět na sliznici způsobuje její překrvení. A ono překrvení způsobuje výron tekutin mimo buňky a v nich jsou jednak prostředky lidského organismu, ať už jsou to bílé krvinky, nebo nebuněčné prvky, které se snaží zabránit tomu, aby se případné viry dostávaly dál do lidského organismu.

Tomu se říká nespecifická imunita. Čili organismus se snaží působit navenek tím, že vydává v těch tekutinách prostředky nespecifické imunity. Mužskou rýmičku znají především ženy a manželky, protože vědí, že to je to nejhorší onemocnění a je potřeba o muže samozřejmě pečovat. A platí jistě to, že léčená rýma trvá týden, neléčená sedm dní.

Čtěte také

Prof. Beran: Očkování je zátěží pro imunitní systém. Ale dělá se proto, že infekce je zátěží větší

Nejdůležitější je doplňovat do svého života víc přirozeného pohybu a především pestrou stravu. Všechno se to zdá být velmi jednoduché, nicméně to pomůže v tom smyslu, že dostáváte svůj potlačený imunitní systém zpátky do kondice tak, aby se neobjevovala onemocnění.

Vyhnete se také většímu stresu, který se samozřejmě může ukázat jako spouštěč mnoha chorob, které na to na první pohled ani vůbec nevypadají. Tedy je to kombinace mnoha faktorů, čili, jak jsem říkal, zkuste si nasadit pestrou stravu, která vás nebude zatěžovat, zkuste chodit denně na procházky a zhluboka dýchejte v přírodě.

Posilování nespecifické imunity je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou můžete pro zdraví udělat. Chodit do přírody a zhluboka dýchat.
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog

Pane profesore, mluvil jste o imunitě. Je zajímavé, že někteří lidé jdou z jednoho onemocnění do druhého, ale někdo snad ani nikdy neonemocní. Je to dáno tou imunitou?
Je to především dané imunitou. A nespecifickými působky přirozené imunity, které jsou schopny zasáhnout proti jakémukoliv viru nebo bakterii. Tyto působky nespecifické imunity jsou obsaženy v hlenech na sliznicích, protože většina virů vstupuje do organismu ústy nebo nosem a dostává se na sliznice buď dýchacího nebo zažívacího traktu.

Čtěte také

9 způsobů jak posílit imunitní systém. Bez něj bychom byli pro bakterie a viry snadnou kořistí

A pak záleží na tom, jak je člověk trénován. Když pravidelně chodíte do přírody a zhluboka dýcháte, tak máte onu vrstvičku hlenu na dýchacích cestách podstatně silnější, s větším obsahem nespecifických působků imunity, čili pro ten virus je velmi těžké se přes tuto bariéru probojovat a dostat se k buňce, kde se chce začít množit.

Tedy právě posilování nespecifické imunity je nesmírně důležité pro naši takovou první bariéru ochrany proti virům. Je potřeba chodit do přírody na procházky, a to i kdyby člověk měl mít s sebou chodítko, a zhluboka dýchat. To je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou můžete pro své zdraví udělat.

Moderní je také proplachovat nosní dutiny slanou vodou. Můžeme to dělat pravidelně?
Slaná voda je určitě velmi dobrá v akutní fázi jakéhokoliv respiračního onemocnění, ať už je to proplach nosní dutiny nebo kloktání.

Čtěte také

Mohou za vaše onemocnění viry nebo bakterie? Co je to CRP test a kdy pomohou antibiotika?

Pokud člověk cítí bolest v krku, tak dát dvě lžičky soli do dvou deci vody, zamíchat a kloktat. To je velmi dobré, protože to vytváří hypertonický roztok, ve kterém se bakterie a virus jakoby nafoukne a praskne. Ve své podstatě je to ničí.

Nicméně neustálá instalace mořské nebo slané vody na sliznice dýchacích cest není vhodná. Je lepší tomu nechat přirozený průběh, zhluboka dýchat, chodit na vycházky do přírody a jen, když je akutní onemocnění, použít slanou vodu.

Lidé by k sobě měli být ohleduplní a v akutní fázi onemocnění, to znamená, že ten člověk kýchá a smrká opakovaně během jedné hodiny, tak by určitě neměli chodit do kolektivu. Infekčnost toho člověka záleží na typu viru, ale v průměru, řekněme, do 3 až 5 dnů. Tedy pokud člověk 3 dny zůstane doma a má k tomu sobotu i neděli, tak většinou poté už infekční není.

Jiří Beran a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s prof. MUDr. Jiřím Beranem, CSc. z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.