Před 30 lety začal u nás program očkování proti žloutence typu B. Člověk je celoživotně chráněn

Hostem radioporadny je prof. MUDr. Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.

Žloutenku znají lidé jako nemoc špinavých rukou, ale to je, myslím, pouze typ A. Kolik vlastně typů žloutenky existuje?
Dnes existuje celá řada onemocnění, které nazýváme žloutenkou a označují se písmeny abecedy. Žloutenka typu A je tzv. nemoc špinavých rukou, což je onemocnění, které se přenáší kontaktem. Druhým typem je žloutenka typu B, která se přenáší především kontaktem s tělními tekutinami, krví a podobně.

U nás se rutinně neočkuje proti žloutence typu A. Zájemci si musí nechat aplikovat dvě dávky očkovací látky.
prof. MUDr. Jiří Beran, Centrum očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové

Pak je to žloutenka typu C, která se přenáší velmi podobně a má velmi dlouhou inkubační dobu, než se projeví. Je velmi častá u lidí, kteří si aplikují drogy. Dále je to žloutenka typu D, což je vlastně nedokonalá žloutenka nebo původce žloutenky typu B. A pak máme žloutenku typu E, která je velmi podobná žloutence typu A vyskytuje se především v Asii a v Latinské Americe.

V týdnu Evropského testování se testovalo i na HIV a na žloutenku typu B. Znamená to, že to spolu souvisí?
To spolu velmi úzce souvisí, protože pokud je někdo velmi významně exponován krvi, krevním produktům nebo tělesným tekutinám, tak samozřejmě se mohou přenést oba dva původci. Takže, pokud se odebere vzorek krve, tak je s velkou výhodou testováno, zda je ten člověk pozitivní na HIV i virovou hepatitidu typu B. A také je někdy dobré, pokud tam je anamnéza aplikace drog, i test na žloutenku typu C.

Typy A a B se u nás vyskytují nejčastěji?
Řekněme, že virová hepatitida A a B je jednou z nejčastějších u nás v České republice, přičemž jí ubývá kvůli tomu, že bylo zahájeno plošné očkování přibližně před 30 lety.

Pojďme ke žloutence typu A, tedy nemoci špinavých rukou. Jak je u nás v současné době častá a můžeme připomenout hlavní rizikové faktory, jak se tato nemoc přenáší?
Původcem virové hepatitidy A je virus, který je relativně rezistentní na zevní prostředí, a tak se může přenášet i na povrchu věcí.

Čtěte také

Radioporadna: MUDr. Marta Tmějová - Žloutenka aneb nemoc špinavých rukou

Velmi dobře jsme to viděli takřka v přímém přenosu ještě před epidemií covidu, kdy probíhala rozsáhlá epidemie žloutenky typu A v Brně a tam se uvádělo to, že stačilo, aby se lidé dotkli v tramvaji tyče a mohli si to přenést přes dlaně.

Potom na ústa a do zažívacího traktu, dostává se do jater, kde se pomnoží. Čili žloutenka typu A má inkubační dobu od nějakých 14 dnů do 6 týdnů, čili během té doby má člověk jen nespecifické příznaky. A žádná specifická léčba na to není. Ten člověk by se měl izolovat a samozřejmě je potřeba dodržovat přísnou jaterní dietu.

Tím pádem v období covidu 19 se významně zklidnila situace, když jsme vše dezinfikovali a myli si poctivě ruce?
Ano, to velmi napomohlo tomu, aby se žloutenka typu A tolik nešířila.

Pane profesore, existuje něco jako stařecká žloutenka?
Ten termín v laické veřejnosti možná existuje, ale my musíme odlišovat vždy příčinu žloutenky.

Čtěte také

Ztučnění jater nezpůsobuje alkohol, ale obezita. Nejčastější jaterní choroba postihuje 1/3 populace

A ta je v tom, že dochází k většímu rozpadu jaterních buněk, které nemohou fungovat, nedochází ke správné funkci těch a hromadí se bilirubin, který je tím žlutým barvivem, které obarví ty pacienty.

Druhou příčinou je to, že játra fungují docela dobře, ale je tam nějaké uzavření pomocí žlučových kamenů. A u starších osob se dá předpokládat, že jaterní funkce nemusí být už příliš dobré. Především u starších osob, které užívaly během života větší množství alkoholu nebo měly často různé chronické záněty jater.

Pak může dojít k tomu, že se u nich žloutenka objeví jako následek tzv. ztvrdnutí jater, neboli cirhózy. Ale pokud máte jaterní testy v pořádku, buďte v klidu. To, že máte mírně zažloutlé bělmo nebo máte zažloutlou kůži na spáncích, ničemu nevadí.

Čtěte také

Prof. Beran: Očkování je zátěží pro imunitní systém. Ale dělá se proto, že infekce je zátěží větší

Jak je to tedy v současné době s očkováním proti žloutence?
V České republice byly zavedeny programy očkování proti žloutence typu B přibližně před 30 lety, kdy bylo zahájeno očkování novorozenců. Dnes každý člověk, který prošel očkováním v dětství, je spolehlivě celoživotně chráněn proti žloutence typu B a není třeba, aby byl znovu očkován.

U nás se rutinně neočkuje proti žloutence typu A. Čili, kdo by chtěl být očkován proti tomuto typu žloutenky, musí si zajít do očkovacího centra nebo ke svému praktickému lékaři či pediatrovi a nechat si aplikovat dvě dávky této očkovací látky.

Čtěte také

Vakcinolog Beran: Nejsou až tak rizikové země, jako spíše rizikoví lidé nedodržující žádná pravidla

Ten člověk je velmi spolehlivě chráněn na celý život, jenom připomínám všem starším, kteří prodělali žloutenku typu A nebo B, že to zanechává celoživotní imunitu a takový člověk nemusí být očkován.

Pokud například někdo hodně cestuje po světě, měl by se nechat očkovat proti žloutence typu A?
Určitě. A pokud je ten člověk starší 30 let, tak bych mu doporučil, aby se nechal očkovat kombinovanou očkovací látkou proti žloutence typu A i B. Jednak ušetří injekce a také peněženku. Ve třech injekcích bude chráněn proti dvěma infekcím celoživotně.

Celou radioporadnu s prof. MUDr. Jiřím Beranem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.