Potraviny pro děti mají být kvalitní a s omezeným množstvím cukru a soli. Kupujte ty neochucené

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.

Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.

Potraviny odlišné od těch „dospěláckých“ určených skutečně pro děti legislativně existují. Mají podstatně přísnější limity na různá rezidua plísní, chemizace zemědělství, ale i omezení množství aditiv, některé se dokonce v těch výrobcích nesmí objevit vůbec.

Platí to, co říkám skoro pořád. Kupujte základní, neochucené potraviny a uvědomte si, co nám má daná potravina dát.
Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D., nutriční terapeutka a chemická technoložka

Nicméně jsou to výrobky, na kterých je napsáno, že jsou určeny pro děti od XX měsíce nebo pro děti do 3 let. Pokud tato informace na výrobku chybí, tak to, že je na obale myška nebo vláček z potraviny dětskou legislativně nedělá.

Čtěte také

Jarní únava a jak na ni? Co do jídelníčku zařadit a co naopak vyřadit? Nezapomínat na pitný režim

Pokud malým dětem kupujeme výrobky legislativně skutečně určené jim, pořád ještě neznamená, že budou bohaté na skutečné živiny a budou s nízkým obsahem cukru, co je v současnosti poměrně velký strašák.

Je potřeba si vždy uvědomit, co chci dětem koupit, pokud ovoce - tak to určitě není potřeba aby bylo doslazované - tedy je dobré koukat aby výrobky byly označeny bez přídavku cukru. Pak je tam pouze přirozeně se vyskytující cukr.

Pokud se bavíme o slaných výrobcích (polévky, masovo-zeleninové příkrmy), tak tam je zas dobré by byly bez přídavku soli.

To, že výrobky nemají výraznou chuť, vůbec nevadí, malé děti nemají zatím fixace na výrazné chutě, ty jim vytváříme my…tedy zcela přirozená chuť zeleniny či ovoce jim opravdu přijde dostačující. Co se týká nápojů, tak platí, že na pití je voda. Není jediný důvod, proč místo ní používat šťávy a džusy.

Čtěte také

Instantní jídla. Je to rychlé a snadné, je to ale pro nás i výživné? Povětšinou ne, ale vybrat se dá

Když se přesuneme do těch legislativně „dospěláckých“ výrobků pro děti, tak už začíná být ne zrovna nejlepší. Spousta výrobků nějak zvýrazněna pro děti ve finále je mnohem horší, než ty graficky „neoznačené“ dospělácké varianty. Sýry, šunky obsahují stejně soli…mnohdy až ke 2g na 100g, což je dost i pro dospělého, natož pro děti. V uzeninách bývá dokonce i méně masa.

V rámci pochutin jako hořčice nebo kečup se pak v těch „dětských“ povětšinou jedná o velký výčet aditiv, škrobů či gum a přitom vedle máte výrobek pro dospělé prost jakéhokoliv vylepšení.

Čtěte také

Jsou pro nás opravdu bio jogurty to pravé? Zkuste se zeptat aplikace FÉR POTRAVINA

Ale abychom nebyli jen negativní, naštěstí se už začínají, zejména v mléčných výrobcích a zmrzlinách objevovat výrobky zacílené na děti s nižším obsahem cukru. Je tedy dobré si všímat, zad výrobek na sobě nemá napsáno „se sníženým obsahem cukru“. Pořád je ho povětšinou ve výrobku více než dost, ale už jsou to přeci jenom první vlaštovky.

Platí to, co říkám skoro pořád. Kupujte základní, neochucené potraviny a uvědomte si, co nám má daná potravina dát. Pak nepodlehneme reklamnímu lákání, že například „šunka“ nám dodá celou škálu vitamínu a nevšimneme si, že ale toho masa tam už tolik není a dokonce je část nahrazena gumou či škrobem.

Hana Střítecká a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.