Je zajímavé, že většina lidí hlásících se k veganství či vegetariánství žije ve městech

arcimboldo.jpg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy arcimboldo.jpg

Veganství a vegetariánství (není-li uvedeno jinak, jsou oba směry v článku shrnuty pod označení VEGE) se stává zejména u mladých populární. Na rozdíl od minulosti je k tomu vedou trochu jiné důvody. 

Ing. Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina v naší radioporadně na téma: Vegetariánské a veganské výrobky jsou ve stále větší oblibě. Jsou opravdu zdraví prospěšné?

Dnes je „in“ být ekologický a tedy přechod na vegetariánskou (veganskou) stravu je dnes spíše otázkou ekologičnosti než čehokoli jiného. Přispívají tomu i různé organizace a časopisy, které poslední dobou "vynáší" tento způsob stravování z pohledu „největší“ šetrnosti k přírodě, udržitelnosti zdrojů a ne, že je zdravější, jak tomu bylo dříve.

Aplikace FÉR potravina je ke stažení zdarma v Google Play nebo App store.

Ekologičnost a udržitelnost je otázkou, pokud bychom skutečně převedli celou populaci na VEGE stravu, tu přirozenou, nikoli vyrobenou „ze zkumavky“, tak budeme potřebovat podstatně více rostlin, ty potřebují zavlažovat, hnojit - je pak otázkou čím, když nebudeme mít hospodářská zvířata a ve finále onen metan, za který jsou dnes perzekuované krávy, budeme „vypouštět“ my, protože nám stoupne ve stravě podíl nestravitelné vlákniny. Ale tohle je otázka jiná než kvalita potravin.

Vegetariánské a veganské výrobky jsou ve stále větší oblibě. Jsou opravdu zdraví prospěšné? (ilustrační foto)

Není bez zajímavosti, že valná většina lidí hlásících se k veganskému či vegetariánskému stylu života jsou lidé z měst.

Průzkum provedený ve Velké Británii ukázal, že pouhých 12 procent takto smýšlejících osob žije ve venkovských oblastech, zatímco 88 procent připadá na obyvatele měst. 42 procent veganů a vegetariánů je pak ve věku 15 - 34 let, u osob nad 65 let je to jen 14 procent.

Problémem je kvalita jídla

Nejrůznějších čistě rostlinné náhražky masa, uzenin a mléčných výrobků se stávají běžnou součástí sortimentu v supermarketech i v restauracích. Problémem je ale bohužel jejich kvalita.
Dříve jsme si vystačili s čistě bezmasým jídel, který mimochodem bývá běžně i na talířích „masožravců“. Smažený květák, květák na mozeček, houbafleky, houbové řízky, kapustové karbanátky, ovocné knedlíky a určitě by každý z nás dokázal vyjmenovat i další pokrmy.

To co ovšem nacházíme v supermarketech, jsou velmi často velmi ultra zpracované potraviny, které ve finále jsou horší než běžné a už tak do stravy s výrazným omezením dobrého využití některých živin (železa, vápníku, vitamínu B12…) nic moc kromě „prázdných“ kalorií nepřináší.

Stačí se podívat na některé výrobky, které mají připomínat ty živočišné, mnohdy je, jak když pejsek s kočičkou pekly dort. Což je zcela zbytečné - pokud má být VEGE strava zdravá nemůže být ultra zpracovaná, což přesně tyto výrobky jsou.

Příklad složení vegetariánského burgeru:

Voda, hrášková bílkovina, lisovaný řepkový olej, rafinovaný kokosový olej, přírodní aroma, obsahuje méně než 2% následujících složek: bambusová vláknina, metyl celulóza, bramborový škrob, maltodextrin, kvasnicový extrakt, sůl, slunečnicový olej, rostlinný glycerin, sušené kvasnice, arabská guma, kyselina askorbová, šťáva z červené řepy, modifikovaný škrob, kyselina octová, jablečný extrakt, koncentrát z citronové šťávy.

Současní „VEGE“, ne vždy jsou opravdoví "srdcaři", kteří rozumí podstatě tohoto stravování a jsou si vědomi, kde jsou problémy ohledně některých typů živin a jak je doplňovat, ale jen jedou na vlně „to be IN to be VEGE“ a místo aby si vařili ze základních surovin, kupují si tyto vysoce zpracované VEGE výrobky v obchodní síti.

U nás převažují VEGE výrobky s vysokým podílem sóji

Sója rozhodně nepatří k naší původní stravě, máme s ní poměrně velké problémy (alergie, fytoestrogeny…) a hlavně ji rozhodně do potravin nepoužíváme pro nás v nejlépe využitelné - fermentované podobě.

Další je otázka tzv. procesních konatminantů - pokud výrobek je z hrachové/sójové atd. mouky, dochází při následné domácí úpravě (vege řízky, steaky...) tak jednak k rychlejšímu přepálení a díky většímu podílu sacharidů vzniká i větší množství např. akrylamidy... což jsou věci, které si jen ti „jedoucí“ na módní vlně neuvědomují.

Podle čeho by si tedy měl VEGE spotřebitel vybírat z poměrně široké nabídky rostlinných výrobků nahrazujících živočišné produkty?

Tak pokud se rozhodne být VEGE, tak bych se prostě měl vzdát věcí z řady živočišných výrobků a nesnažit se je alternovat, ale skutečně hledat náhradu těch živin, o které vynecháním živočišných zdrojů přichází. Ale to je pak o přemýšlení co a jak uvařit a ne jen sáhnout do regálu, dát do mikrovlnky nebo na pánev a za 5 minut mít hotové jídlo. Je velká spousta opravdu chutných a výživných VEGE pokrmů, tak proč kupovat nutričně ploché ultrazpracované potraviny.

Blanka Malá a Ing. Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pokud skutečně většinu věcí bude jen nakupovat v supermarketu určitě je stejně jako u jakýkoliv jiných výrobků potřeba číst etikety.

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Spustit audio

Odebírat podcast

Související