Víte, jaký je rozdíl mezi džemem a marmeládou? Obě pochoutky ale musíme správně „zakonzervovat“

Čtěte také

Je dobré „umět“ přečíst etikety na potravinách. Co by na nich správně mělo být a čeho si všímat!

Ing. Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina v naší radioporadně na téma: Správné skladování a uchování potravin. Kvalita marmelád a džemů na našem trhu.

První uchování potravin je takové to krátkodobé - chléb, zde by mělo platit, že by neměl zůstávat v igelitovém sáčku, zvláště pokud se nám po cestě z nákupu trochu zapařil.

Ovoci a zelenině pro rychlou spotřebu, až na výjimky (drobné bobulovité ovoce, víno) je lépe ve větratelném stinném prostoru než v ledničce. Pokud máme velké přebytky, tak se pak nabízí možnost zamrazení, usušení nebo zavaření. Sůl, ocet, cukr jsou dobrými konzervanty, tedy není potřeba přidávat nic dalšího.

Džem kontra marmeláda

Pokud jen nezavařujeme, nesušíme a nemrazíme, vyrobíme do zásob třeba lečo, čatní, rajskou nebo džem.

Ing. Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radek Pulkrábek, Český rozhlas

Sice všichni říkáme marmeláda, ale je v tom rozdíl - tedy alespoň legislativně. Džem znamená směs ovocné dřeně jednoho nebo více druhů ovoce a cukru svařená do vhodné rosolovité konzistence. V případě, že je džem označený slovem "výběrový" nebo "extra", má být obsah ovoce minimálně 45 g na 100 g výrobku.

Pojmem marmeláda by se pak měly označovat pouze výrobky výhradně z citrusových plodů.

Čtěte také

Pár dobrých rad před tím, než se pustíte do zavařování. A recepty na lehké letní dezerty s ovocem

Zda a kolik bude použito cukru nebo zda bude využit ten přirozeně se vyskytující se opět dá poznat z obalů - přidaný cukr je vypsaný ve složení a v druhém případě se bude výrobek honosit výživovým tvrzení: bez přídavku cukru pouze s přirozeně se vyskytujícím cukrem.

Stejně tak i pektin - látka obsažená v ovoci, díky níž nám ovocná hmota želíruje (tuhne) může být jen z ovoce (ale pozor velmi přezrálé ovoce ho má méně) nebo bude přidán navíc, pak zase bude uveden na obale jako E400.

Aby se nám pak džem nebo marmeláda nezkazila, je potřeba ji správně "zakonzervovat". Částečně jako konzervant působí cukr a teplota při vlastním zavařování.

Švestkový kečup|foto:Fotobanka Pixabay

Pokud jsou sklenice předem vyvařeny, plněny a uzavírány hned ještě vroucí "hmotou" a víčka dobře přilnou, minimálně rok nám určitě vydrží. Pro větší jistotu lze provést "sterilizaci" - tzn. již uzavřené sklenice znovu zahřát - stejně jako, když zavařujeme ovoce.

Čtěte také

Jak si poradit s úrodou na zahrádce. Zpracování ovoce a letní pečení. Co vykouzlíme z cuket?

V obchodní síti, kde se zboží několikrát převáží, je skladováno na světle a běžných teplotách, se pro jistotu přidávají i další látky (E) jako je např. kyselina citrónová (E330), které brání kažení, ale třeba i změně barvy.

V případě ovocných pomazánek, kde už podíl ovoce, a tedy přirozeně se vyskytujícího pektinu i cukru je málo, se můžeme setkat i s více syntetickými E jako jsou sorban draselný (E202) nebo benzoan sodný (E211), což jsou zcela syntetické konzervanty zabraňující plesnivění výrobku.

Tedy pokud si džem či marmeládu neděláte doma sami, ale kupujete si ji v obchodní síti, vyplatí se přečíst si etiketu.

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audio-archivu: