Instantní jídla. Je to rychlé a snadné, je to ale pro nás i výživné? Povětšinou ne, ale vybrat se dá

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.

Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.

Pokud začneme polotovary a hotovkami, tak se dají najít opravdu velmi kvalitní výrobky, jen si pak musíme pohlídat třeba reálné množství masa abychom nebyli překvapeni, že ho třeba v rajské ve finále bude jen nějakých 40-50 gramů. Tady je potřeba si dávat pozor prostě na základní suroviny - aby tam bylo to, co tam má být.

Čtěte také

Nečekejte, že tablety a nápoje zhubnou za vás. K přípravkům na hubnutí musíte přidat také pohyb

V současné době, díky covid situaci, se nabídka ve všech ať už kamenných či internetových obchodech velmi rozrostla.

Některé řetězce dokonce navázaly spolupráci s konkrétními restauracemi. Zde pak jsou jídla opravdu chutná a záleží už jen na nás, zda si zvolíme z pohledu současného vnímání zdravé stravy tu zdravější. Myšleno, méně(více) masa, smažené/dušené apod.

Dalším segmentem mohou být konzervy - tedy jídlo sterilizované. Různá masa ve vlastní šťávě jsou povětšinou bez problémů až po různé zeleninové či luštěninové směsi s uzeninou, zde ale poměrně často nebývá uzenina zrovna nejkvalitnější.

Obecně u těchto jídel bývá problém s větším množstvím soli a pak také, že sterilizace nedělá úplně dobře většině zeleniny. Tedy nějaká směs z plechovky na rychlý salát není úplně zdrojem vitamínů, jak by mohl někdo předpokládat.

„Zalej vodou“ a můžeš jíst

A poslední skupinou jsou jídla „zalej vodou“ a můžeš jíst. Tady bohužel už nemůžeme rozhodně předpokládat, že kromě teplého obsahu do žaludku získáme i živiny tělu skutečně prospěšné. Zde opět kromě soli bývají i látky zvýrazňující chuť typu glutamát, palmový tuk a další poměr slušný výčet přídatných látek E.

I když i zde se blízká na lepší časy a některé polévky z pytlíku už to složení mají poměrně na E chudé, jen zde pak bývají prekursory glutamátu - tedy glutamát neobsahují, to nám povětšinou nezapomenou výrobci na obale sdělit, ale bohužel po ohřátí, přilití teplé vody, se nám tam glutamát vytvoří.

Do této skupiny pak patří i ranní rychlé záležitosti typu instantních kaší. Zde bývá problémem cukr, ať už v jakékoli podobě. A pokud se nejedná o čistou kaši bez příchuti, tak je otázkou, co je ona příchuť. Ale i v tomto sektoru se dají najít výrobky kvalitní, neslazené, ne zcela optimální mixy různých podob cukru, palmového tuku, aromat, barviv a podobně.

Instantní prášek

Je otázkou, zda sem zahrnout i segment se vzrůstající oblíbeností a tou je instantní náhrada jídla - tedy prášek, u kterého výrobce tvrdí, že vám dodá úplně všechny potřebné živiny, stačí je zalít, protřepat…a je hotovo.

Čtěte také

Jsou pro nás opravdu bio jogurty to pravé? Zkuste se zeptat aplikace FÉR POTRAVINA

Když se podíváme na složení, tak bílkoviny jsou z různých kombinací rostlinných mouk a vitamíny a minerální látky jsou tam formou fortifikace, tedy přidáním samostatných látek, které tyto živiny obsahují.

Tedy papírově tyto výrobky sice živiny obsahují, ale je otázka pak jejich reálné vstřebatelnosti a využitelnosti. A hlavně - je to ve výsledku nápoj, ne jídlo, tedy rychleji opouští jak žaludeční, tak i střevní pasáž, a nenutí střeva k činnosti. Při dlouhodobé konzumaci může dojí k omezení peristaltiky střev, co pak může být problém, pokud začneme opět normálně jíst.

Takže je to jako se vším. Záleží velmi co si vybereme a jak často to jíme. Tedy párkrát do roka jako varianta pod stan, kde nechci nebo nemůžu vařit, to není špatné, ale v běžném jídelníčku by zejména ty „zalej a jez“ by mít místo určitě neměly.

Hana Střítecká a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audio-archivu: