Instantní jídla. Je to rychlé a snadné, je to ale pro nás i výživné? Povětšinou ne, ale vybrat se dá
Pod pojmem instantní můžeme myslet jídlo z prášku nebo polévku do hrnečku či jen to, co zalejeme vodou à la instantní nudle. Nebo sem můžeme zahrnout i polotovary - tedy například reálné jídlo, které je jen zamražené, jako v případě pizzy, nebo zchlazené v případě různých hotovek typu rajská, segedinský guláš, řízek a podobně.
Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.
Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.
Pokud začneme polotovary a hotovkami, tak se dají najít opravdu velmi kvalitní výrobky, jen si pak musíme pohlídat třeba reálné množství masa abychom nebyli překvapeni, že ho třeba v rajské ve finále bude jen nějakých 40-50 gramů. Tady je potřeba si dávat pozor prostě na základní suroviny - aby tam bylo to, co tam má být.
Čtěte také
V současné době, díky covid situaci, se nabídka ve všech ať už kamenných či internetových obchodech velmi rozrostla.
Některé řetězce dokonce navázaly spolupráci s konkrétními restauracemi. Zde pak jsou jídla opravdu chutná a záleží už jen na nás, zda si zvolíme z pohledu současného vnímání zdravé stravy tu zdravější. Myšleno, méně(více) masa, smažené/dušené apod.
Dalším segmentem mohou být konzervy - tedy jídlo sterilizované. Různá masa ve vlastní šťávě jsou povětšinou bez problémů až po různé zeleninové či luštěninové směsi s uzeninou, zde ale poměrně často nebývá uzenina zrovna nejkvalitnější.
Obecně u těchto jídel bývá problém s větším množstvím soli a pak také, že sterilizace nedělá úplně dobře většině zeleniny. Tedy nějaká směs z plechovky na rychlý salát není úplně zdrojem vitamínů, jak by mohl někdo předpokládat.
„Zalej vodou“ a můžeš jíst
A poslední skupinou jsou jídla „zalej vodou“ a můžeš jíst. Tady bohužel už nemůžeme rozhodně předpokládat, že kromě teplého obsahu do žaludku získáme i živiny tělu skutečně prospěšné. Zde opět kromě soli bývají i látky zvýrazňující chuť typu glutamát, palmový tuk a další poměr slušný výčet přídatných látek E.
I když i zde se blízká na lepší časy a některé polévky z pytlíku už to složení mají poměrně na E chudé, jen zde pak bývají prekursory glutamátu - tedy glutamát neobsahují, to nám povětšinou nezapomenou výrobci na obale sdělit, ale bohužel po ohřátí, přilití teplé vody, se nám tam glutamát vytvoří.
Aplikace FÉR potravina je ke stažení zdarma v Google Play nebo App store.
Do této skupiny pak patří i ranní rychlé záležitosti typu instantních kaší. Zde bývá problémem cukr, ať už v jakékoli podobě. A pokud se nejedná o čistou kaši bez příchuti, tak je otázkou, co je ona příchuť. Ale i v tomto sektoru se dají najít výrobky kvalitní, neslazené, ne zcela optimální mixy různých podob cukru, palmového tuku, aromat, barviv a podobně.
Instantní prášek
Je otázkou, zda sem zahrnout i segment se vzrůstající oblíbeností a tou je instantní náhrada jídla - tedy prášek, u kterého výrobce tvrdí, že vám dodá úplně všechny potřebné živiny, stačí je zalít, protřepat…a je hotovo.
Čtěte také
Když se podíváme na složení, tak bílkoviny jsou z různých kombinací rostlinných mouk a vitamíny a minerální látky jsou tam formou fortifikace, tedy přidáním samostatných látek, které tyto živiny obsahují.
Tedy papírově tyto výrobky sice živiny obsahují, ale je otázka pak jejich reálné vstřebatelnosti a využitelnosti. A hlavně - je to ve výsledku nápoj, ne jídlo, tedy rychleji opouští jak žaludeční, tak i střevní pasáž, a nenutí střeva k činnosti. Při dlouhodobé konzumaci může dojí k omezení peristaltiky střev, co pak může být problém, pokud začneme opět normálně jíst.
Takže je to jako se vším. Záleží velmi co si vybereme a jak často to jíme. Tedy párkrát do roka jako varianta pod stan, kde nechci nebo nemůžu vařit, to není špatné, ale v běžném jídelníčku by zejména ty „zalej a jez“ by mít místo určitě neměly.
Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Související
-
Loga a značky na potravinách. Česká cechovní norma. Podle čeho si v obchodech zboží vybírat?
Možná máte pocit, že na obale potravin najdeme kde co, jen aby se přilákal zákazník. Výrobce se samozřejmě snaží zaujmout, ale nemůže si dovolit na výrobek napsat cokoli.
-
Nechceme být ‚popelnicí Evropy‘. Fér potravina a dvojí kvalita potravin. Jak se nenechat napálit?
Ing. Hana Střítecká hostem v naší radioporadně. Téma: fér potravina a dvojí kvalita potravin. Jak se nenechat napálit?
-
Je zajímavé, že většina lidí hlásících se k veganství či vegetariánství žije ve městech
Veganství a vegetariánství se stává zejména u mladých hodně populární. Na rozdíl od minulosti je k tomu vedou ale trochu jiné důvody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.