Jak vypadá ideální krmítko pro ptáky? V jednoduchosti je krása, doporučuje ornitolog Martin Paclík
Dnešní radioporadna je ornitologická. Češi se sice považují za národ ornitologů, ale v evropském kontextu jsme někde uprostřed. V Holandsku nebo Německu je tradice pozorování ptáků a sdružování v zájmových organizacích výrazně větší. Ve Velké Británii má ornitologická společnost přes milion členů, Naše česká jich má přes 7000.
Povědomí o tom, jak ptáky chránit, se ale zvyšuje. Pokud chcete, aby jej k vám na zahradu nebo okenní parapet ptáci létali, je teď největší čas začít s krmením. Jak ptáky krmit nebo nekrmit, udržovat budky, krmítka a bránit jejich úhynu? I na tyto otázky odpoví Martin Paclík z Přírodovědeckého oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Kolik druhů ptáků u nás žije? Existují na to nějaké statistiky.
U nás bylo zjištěno zhruba 400 druhů ptáků, ale tam počítáme i ty ptáky, kteří jen tudy třeba jednou prolétli. Čili těch hnízdících je asi 200 druhů. A pokud se chcete zeptat, kolik jich tady u nás může být v zimě, tak je to zhruba také 200 druhů. Ale nemusí to být ti samí, co u nás hnízdí.
Čtěte také
S příchodem zimy se druhové složení ptáků mění poměrně výrazně. Jednak na podzim navyšují ten počet druhů migrující ptáci, kteří u nás nebyli přes léto. Ale pak se to velice rychle uklidní a v prosinci či lednu už je klid, těch druhů je tady jen pár desítek.
Případně mohou nastat nějaké přesuny například vlivem zamrzání nebo zasněžení krajiny. Takové přesuny jsou typické pro vodní ptáky, tedy mohou se nám objevit nebo naopak zmizet. Ale prosinec a leden jsou víceméně klidné měsíce pro ornitologa.
Je podle vás důležité v zimě ptáky krmit?
To je velice komplikovaná otázka. Důležité to je, ptákům to pomáhá. Umožníte jim přežít zimní den, tím jim pomůžete. Ale pak už jsou další sporné otázky, jestli tím pomáháme skutečně třeba ohroženým druhům, to spíše ne. Ohrožených druhů ptáků mnoho na krmítka nelétá.
Přikrmováním umožníte ptákům přežít zimní den. Je ale sporná otázka, jestli tím pomáháte skutečně těm ohroženým druhům.
Martin Paclík, Přírodovědecké oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové
A potom je potřeba zmínit jednu věc, že nekrmíme jen pro ty ptáky, ale my je krmíme také sami pro sebe, abychom je mohli pozorovat. Abychom měli radost z těch zvířat.
Čtěte také
Jaké nejčastější chyby děláme při krmení?
Můžeme vyjmenovat nevhodné krmení, nevhodné umístění krmítka, ale zahrnul bych tam i takovou chybu, která by vás možná nenapadla. Že nemáte možnost ty ptáky pozorovat, aniž byste je rušili. To znamená, potřebujeme ty ptáky vidět, ale nechceme je přitom rušit, aby neodlétli. Abychom z nich měli radost.
Jak vypadá ideální krmítko pro ptáky?
Já bych řekl, že v jednoduchosti je krása. Ideální krmítko může být velice jednoduché, umístěno na nějaké volné ploše, ale ne na pláni, vždy kousek, třeba pár metrů, by od krmítka měla být nějaká vegetace, kam ti ptáci mohou zaletět.
Pozor na umístění krmítek na oknech. To může být naprosto bezproblémové, ale v určitých místech se může třeba odrážet ve skle vegetace a ptáci pak mají tendenci narážet do těch skel. Pokud se vám to děje, tak krmítko přemístěte nebo ošetřete ty skleněné plochy nějakým polepem.
Určitě bych doporučoval nabídnout ptákům pestřejší směs krmiva. Tedy kromě olejnatých semen ještě třeba pšenici nebo proso.
Martin Paclík, Přírodovědecké oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové
Měli bychom se trefit do požadavků ptáků. Ale protože ptáci jsou velice flexibilní, tak si musíme uvědomit, že my nabízíme krmítka většinou těm druhům, které mají ve zvyku se pohybovat v nějakém větvoví nebo třeba i na zemi. Skutečně některé druhy na krmítko létat nebudou, některé druhy vysloveně sbírají potravu na zemi.
Čtěte také
Důležité je při umístění krmítka zabránit přístupu pozemních nelétajících predátorů. Takové pravidlo uvádí, že krmítko by mělo být alespoň metr a půl nad zemí a ne na nějaké větvi, po které by predátor typu kočky mohl ke krmítku vylézt.
Jak pestrou směs potravin byste doporučil dávat na krmítka?
Nemusí být úplně pestrá, ale pestrá by být měla. To znamená, pokud bychom chtěli krmit třeba jen slunečnicí, tak děláme trošku chybu. Chtělo by to nabídnout ptákům víc věcí a donutit je trošku, aby si nevybírali. Někteří ptáci se budou, s prominutím, cpát jen slunečnicí. A to jim nemusí úplně prospět.
Já bych určitě doporučoval nabídnout jim pestřejší směs. Tedy kromě olejnatých semen ještě třeba pšenici nebo proso.
Celou ptačí radioporadnu s Martinem Paclíkem z Přírodovědeckého oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Víte, jak ze země jednoduše zjistit, zda je ptačí budka v...
V Javořích horách na Broumovsku zoologové rozmístili 150 budek pro ptáky. V těch by měli hnízdit především dravci, kteří následně loví přemnožené hlodavce. Jak jsem...
-
Václav Pavel: „Za poslední tři roky se nečekaně výrazně změnily populace ptáků v Orlických horách“
Podíváme se do Orlických hor, ale možná nejen tam. Protože náš host Václav Pavel je zoologem Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, ale také vědcem a ornitologem.
-
Dudka chocholatého zachraňují na Hradecku ornitologové instalací speciálních tzv. dudkovníků
O tom, že byl dudek chocholatý v naší krajině obyčejným zjevem, svědčí historické záznamy. Dudek byl zachycen na středověkých obrazech, staří Čechové dudkovi říkali dedek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.