Loga a značky na potravinách. Česká cechovní norma. Podle čeho si v obchodech zboží vybírat?

Nechceme být ‚popelnicí Evropy‘. Fér potravina a dvojí kvalita potravin. Jak se nenechat napálit?

• Upravit
• Smazat

Ing. Hana Střítecká hostem v naší radioporadně. Téma: fér potravina a dvojí kvalita potravin. Jak se nenechat napálit?

Ing. Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, ředitelka spolku Fér potravina, v naší radioporadně na téma: Loga a značky na potravinách. Česká cechovní norma. 

Začneme takzvaným zdravotním a výživovým tvrzením. To je naprosto přesně dané zákonem. EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) vydal seznam tvrzení, které lze aktuálně používat. Ta výživová se nemění, ale ta zdravotní se samozřejmě v závislosti na nové skutečnosti rozšiřují.

Co tedy tato tvrzení jsou a znamenají?

Výživové tvrzení:
Jedná se o informaci, že v potravině je nějaká výživová složka zastoupena ve větším nebo menším množství. To může být vyjádřeno buď tzv. srovnávacím výživovým tvrzením - například se sníženým, nízkým obsahem tuku, energie, soli.

To znamená, že oproti výrobkům ze stejné kategorie, je zde daná základní živina (energie) nižší a to alespoň 30 % s výjimkou mikroživin (vitamíny, minerální látky), pro něž je přijatelný 10 % rozdíl referenčních hodnot stanovených ve směrnici 90/496/EHS, a sodíku nebo rovnocenné hodnoty soli, pro něž je přijatelný 25 % rozdíl.

„Jednodušší“ pak je výživové tvrzení označující, že výrobek nějakou živinu obsahuje.

Čtěte také

Je zajímavé, že většina lidí hlásících se k veganství či vegetariánství žije ve městech

Většinou jsou dva stupně. První bývá označen jako zdroj a druhý stupeň jako vysoký obsah. Zde je naprosto přesně definováno množství, které potravina dané látky musí obsahovat, aby se toto tvrzení mohlo použít.

Například zdroj vlákniny znamená, že výrobek obsahuje min.3g vlákniny a na 100g výrobku a s vysokým obsahem pak může být označen výrobek, kde vlákniny bude min.6g na 100g výrobku. Pak zde ještě nastupuje další označení a to přirozený zdroj nebo přirozeně vysoký obsah, to znamená, že daná látka je přímo v surovině, ze které je potravina vyrobena.

Ing. Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Příkladem může být třeba rybí konzerva ve vlastním oleji - zde veškeré omega 3 mastné kyseliny jsou přirozeně se vyskytující - tedy na obale může být uvedeno, že se jedná o přirozený zdroj omega 3 mastných kyselin.

Opakem jsou pak tzv. fortifikované potraviny - to znamená, že daná látka byla do potraviny přidána. Příkladem mohou být třeba snídaňové cereálie pro děti, které se pyšní, že jsou zdrojem vápníku či železa. Zde ale jak vápník, tak železo již bylo dodáno během výroby přidáním příslušných minerálních látek.

Jsou pro nás opravdu bio jogurty to pravé? Zkuste se zeptat aplikace FÉR POTRAVINA

• Upravit
• Smazat

Ing. Hana Střítecká, Ph.D, ředitelka spolku Fér potravina, v naší radioporadně na téma: BIO výrobky - jsou pro nás opravdu to pravé? Zaměřeno na jogurtové výrobky. Aplikace FÉR POTRAVINA.

V čem pak velké množství lidí nemá jasno je označení „ bez cukru/soli“ a bez „přídavku cukru/soli“.

To první („bez cukru“) znamená, že ve výrobku není žádný jednoduchý cukr a to ani přidaný, ani přirozeně se vyskytující. Většinou toto můžeme vidět na nápojích, žvýkačkách, které jsou „oslazeny“ pouze umělými sladidly.

Označení „bez přídavku“ je o tom, že do potraviny nebyl přidán žádný jednoduchý cukr, případně sůl. Neznamená to však, že cukr ve výrobku není, jen je to ten, který se vyskytuje v základní surovině, že které byla potravina vyrobena. Příkladem může být džem nebo dětská přesnídávka, kde veškerý cukr, je jen z ovoce.

Zdravotní tvrzení

Zdravotní tvrzení lze použít pouze u živin, které mají prokazatelný účinek na lidské zdraví, je jich v potravině tolik, že zároveň splňují i podmínky po výživové tvrzení a zároveň účinné množství jsme schopni potravinou přijmout.

Čtěte také

Víte, jaký je rozdíl mezi džemem a marmeládou? Obě pochoutky ale musíme správně „zakonzervovat“

S příkladem zůstaneme u omega 3 mastných kyselin, těch z ryb - tedy EPA/DHA. U nich lze například použít zdravotní tvrzení, že přispívají k normální činnosti srdce, ale jen v případě, že zároveň bude na výrobku uvedeno, že příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg EPA a DHA denně.

U výrobků, které neobsahují dostatečné množství nebo obsahují látky (byliny), které jsou sice považovány za „léčivé“ v lidovém léčitelství, ale skutečná účinnost nebyla potvrzena dlouhodobými studiemi, nesmí být žádné odkazy na dopady na lidské zdraví uváděny a to nejen na obale, ale i v marketingových materiálech nebo popisech na e-shopu.

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou, ředitelkou spolku Fér potravina, si můžete poslechnout v našem audio-archivu: