Metoda mindfulness, všímejme si sami sebe a svých potřeb. Psychika a tělo jsou velmi úzce propojené

Nejdřív pojďme k onomu názvu mindfulness a vůbec k metodě jako takové. Odkud k nám přišla?
Metoda mindfulness se překládá jako všímavost a vznikla v 70. letech minulého století. Za zakladatele je považován molekulární biolog Jon Kabat-Zinn, který na Massachusettské univerzitě vyvinul program snižování stresu pomocí všímavosti. Tato metoda se pak začala šířit do nejrůznějších zdravotnických zařízení po celém světě.

Všímavost, o které je řeč, je zaměřena především na náš vnitřní svět. Všímat si toho, co se uvnitř nás odehrává. Chce to ale odvahu.
Mgr. Radana Zubatá, lektorka metody mindfulness

Ovšem metoda mindfulness využívá funkčních možností meditace a je stará už více než 5000 let. Tedy je to taková kombinace velké historie a oživení v minulém století.

Čtěte také

Čas je život a je na nás, jak s ním naložíme. Více vnímejme sami sebe, radí psycholožka Kastnerová

Pojem je mindfulness překládaný do češtiny jako všímavost. Kam bychom tedy měli svoji pozornost směřovat, čeho je potřeba si všímat v naší psychice?
Termín všímavost se využívá proto, abychom byli obecně všímaví ke svému životu. A v dnešní době bych řekla, o to více sami k sobě, protože dnešní výkonnostní čas nás hodně vede k tomu, abychom byli pozorností především ven. Neustále řešíme, jaké bychom měli zvládnout pracovní povinnosti, ale už nám nezbývá příliš času na to, abychom vnímali sami sebe.

Tedy všímavost, o které je řeč, je zaměřena především na náš vnitřní svět. Všímat si toho, co se uvnitř nás odehrává. Chce to odvahu, protože někdy nemáme chuť si těchto věcí všímat, nejsme na to zvyklí, nevíme jak na to. Ale ve výsledku, když člověk s tímto pohledem a přístupem začne, tak má možnost se ve všem vyznat.

Čtěte také

Pracujme s emocemi, aby se z nich staly naši parťáci a průvodci. I nepohoda má pro nás svůj význam

Všichni to asi známe, zastavíme se a uvědomíme si, že nám není dobře, že se v nás něco odehrává, třeba velký chaos. Ale pak, když si to člověk probere, tak zjistí, že ho napadl například strach a emoce. Ale je možné si všímat pocitů a pracovat s nimi.

Dále je možné si všímat toho, co mi probíhá v hlavě. Protože u myšlenek to začíná. Když přijde nějaká nepříjemná myšlenka a uvízne nám v hlavě, začneme ji rozvíjet, tak z oné myšlenky pak často vzniká nějaká emoce. A pokud je to něco silného, tak emoce může trvat velmi dlouho. A prohlubuje se dál a dál.

A pak je dobré a praktické, mám to z vlastní zkušenosti, občas se zastavit a říct si, jak se cítím a co bych potřebovala pro to, abych se cítila lépe. Často nevnímáme své vlastní potřeby a právě na základě nenaplněných potřeb často vznikají nepříjemné emoce a vtahují nás do nepříjemného prožívání.

Pokud je stres dlouhodobý a nepříjemné emoce dlouho přetrvávají, můžeme to začít pociťovat i na našem fyzickém těle.
Mgr. Radana Zubatá, lektorka metody mindfulness

A všichni máme zkušenost, že jakmile máme narušený vnitřní svět, panuje v něm velká nepohoda, tak na základě toho reagujeme a přenášíme to pak i do vnějšího světa a ovlivňujeme si své vnější životní okolnosti.

Takže tato metoda pracuje i se stresem a s jeho důsledky?
Když se řekne stres, tak většinou všichni tušíme, že to souvisí s nějakým stažením v rámci naší psychiky, našeho vnitřního světa. A pak po určité době vnímáme, že se nám stáhne i tělo. Záleží, jak je stažení dlouhé a intenzivní, je to velmi individuální. Ale dlouhodobý stres se pak začíná projevovat na dlouhodobých nepříjemných emocích.

Čtěte také

Stres je nebezpečná součást života. Za rok zpracujeme tolik informací, co naši předci za celý život

Někdy máme období, které je náročnější a emoce přetrvávají delší dobu. A kdybychom v tom uvízli opravdu hodně dlouho, tak to začneme pociťovat v rovině už náročnějších psychických problémů pocitem úzkosti, náklonností k depresi a k vyhoření. Dostává se to až do složitějších psychických diagnóz.

Stále více se mluví o tom, že psychika a tělo jsou velmi úzce propojené. Známe to z běžného života, když nás čeká druhý den něco nepříjemného a večer na to myslíme, tak se nám třeba stáhne žaludek nebo začneme cítit bušení srdce, bolí nás hlava, někdo má průjem. Je to individuální, podle toho, kdo má kde jaké slabé místo, tam se to projeví.

Takže po určité době, pokud je stres dlouhodobý a nepříjemné emoce dlouho přetrvávají, můžeme to začít pociťovat i na našem fyzickém těle.

Radana Zubatá ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s Mgr. Radanou Zubatou, lektorkou metody mindfulness, týkající se péče o naši duši, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.