Stres je nebezpečná součást života. Za rok zpracujeme tolik informací, co naši předci za celý život

Na dovolenou jezdíme také proto, abychom si odpočinuli od stresových situací, které přináší každodenní život. Není to jen jev současné doby, stresem lidské tělo trpělo odpradávna. Reakce na nečekané situace byla obranou, abychom přežili.

doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D.

Fyziolog, práce z fyziologie výživy. Zástupce vedoucího Katedry biologických a lékařských věd Farmaceutické fakulty v Hradci Králové.

V současné době se ale stresujeme téměř nepřetržitě. A to na našem organismu zanechává zdravotní následky. O stresu a proč ho léčíme zrovna sladkostmi, si povídala redaktorka Jana Kudyvejsová s Doc. PharmDr. Miloslavem Hronkem.

Ten jí také vysvětlil, jak moc se za poslední desítky let naše společnost proměnila a může za to také přesycenost informacemi.

„Dnes člověk, který denně tráví na sociálních sítích průměrně necelé tři hodiny času, tak za rok jeho mozek zpracuje tolik informací, včetně reklam, televize a toho všeho, co měli dříve naši předkové téměř za celý život."

Čtěte také

Co mají společného smích, zelený čaj, banány a oříšky? Pomáhají nám bojovat se škodlivým stresem

„Tedy je tam relativně velká zátěž. A vedle toho stojí i způsob života, který dnes vedeme, je velmi uspěchaný. A to jsou potom faktory, které se sčítají a stres se potom promítá do našeho života. Co ještě dnes není běžnou součástí života lidí, to je otázka duševní hygieny."

„Běžně nikdo neuvažuje o tom, že by dodržoval nějakou hygienu těla a udržovat hygienu mozku už vůbec není běžná záležitost. Bohužel tam přetíženost informacemi a čištění, v uvozovkách, mozku, odstraňování některých špatných přístupů k životu nebo událostem či k profesi, k hodnotám, které uznáváme nebo nárokům na sebe, vede potom k přetíženosti a ke stresu."

Stres potom s sebou přináší následky. Každé tělo reaguje jinak, takže mohou nastat následky srdeční nebo v trávicím systému. Říká se, že máme strachy stažený žaludek a jsme nervózní. Tělo ale při stresu uvolňuje energii, využívá své tukové zásoby. Je to nezdravým způsobem, když je příčinou stres?

„Tady je třeba odlišit dvě věci. Pokud je to akutní stres, tam probíhá trošku jinak metabolismus než u chronického stresu. Dá se říct, že stresová reakce je běžná situace, adaptace na nějaké změněné podmínky. Jakýkoliv podnět, který v nás vyvolá strach, tak vede ke stresové reakci."

Čtěte také

Když jdou na mužskýho léta = problém s hormony a testosteronem? Co je andropauza aneb mužský přechod

„My to můžeme rozdělit na situace, které třeba i vyhledáváme, to jsou například různé adrenalinové sporty nebo krajní situace, které někoho baví. Nebo i některé pracovní profese, kde je velké napětí. Což možná může být i moderátorská práce v rozhlase nebo televizi. Někdo to skutečně miluje a potom je v takovém flow stavu, kdy mu to prospívá."

„A potom je naopak stres, kdy na někoho může neblaze a negativně působit třeba i jen kapající kohoutek. To znamená, pokud je takovému člověku těžko, je v nějakém krizovém období, ze kterého se těžko dostává, tak potom dochází i k psychosomatickým následkům."

„Tedy tam se už mění metabolismus a na základě toho potom tělo pracuje nějakým jiným způsobem. Potom můžeme rozdělit populaci zhruba na dvě kategorie. První je populace, která víceméně začne hubnout a druhá populace, kterou tvoří větší část, přibývá na váze. Přejídání a zvýšený příjem energie napomáhá snižovat úzkost, která je potom součástí stresu."

To potom tedy doslova zajídáme stres.

Čtěte také

Zdravá semínka a jejich vliv na náš organismus. doc. PharmDr. Miloslav Hronek v radioporadně

„Je to tak. Obzvláště ve večerních hodinách, kdy to na člověka dolehne. Nejenom vše utichne a člověk je de facto sám se sebou. Nastává těžká situace, kdy je potřeba se buď těch negativních myšlenek zbavit nebo hledat nějaká řešení. Ale nejčastěji to lidé řeší právě příjmem potravy."

„Protože při stresu má člověk i nedostatek času a to mu neumožňuje uplatnit veškeré potřeby těla. Náš mozek potřebuje pozitivní podněty. A pokud je nemá, tak je kompenzuje nejčastěji jídlem."

Proč je to chuť nejčastěji na sladké? To je nějaká specifická chemická reakce?

Čtěte také

Víte, co jsou fytoestrogeny? Jaký je jejich přínos pro zdraví člověka a které potraviny je obsahují?

„Dá se říct, že ano. Protože během stresu dochází ke zvyšování hladiny glykemie. Tělo je připraveno na dvě reakce, buď na útěk nebo na obranu. Takže svaly a další pohybový aparát budou potřebovat energii. Na základě toho i hormon kortizol, který se vylučuje, pomáhá adaptovat se na stres a zvyšuje hladinu glykemie v krvi. A na to reaguje mozek."

„Mozek především potřebuje palivo, onu glukózu, a má velkou konzumaci v danou chvíli. Tedy když je někdo třeba v duševním stresu nebo hodně psychicky pracuje, tak potom dochází téměř až o 30 procent k větší konzumaci cukru. A tam je najednou objeví ona větší chuť na sladké."

Čtěte také

Potraviny zpomalující stárnutí. Které to jsou a co všechno dokáže strava v našem životě ovlivnit

„Takže člověk si může dopřát víc. Ale ono je to nastaveno tak, že si nedáme jen jeden bonbón, vyluxujeme celou bonboniéru. Než dá mozek impuls, tohle už stačí, stop, tak přijmeme víc. Tak se vyvíjel nás mozek, je tam neustále pamatováno na zadní kolečka, je potřeba vždy mít určitý nadbytek. To byla otázka přežití."

„Je dokonce vědecky dokázáno, že proti stresovému napětí spolehlivě funguje smích. Stabilizuje totiž srdeční rytmus, snižuje krevní tlak, vyvolává rychlejší trhavé dýchání a tím zvyšuje okysličení krve. Navíc často smích dokáže zmírnit vážnost situace, což určitě dobře znáte."

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.