Dědické řízení a sepsání závěti či dědické smlouvy. Posloupnost dědická se rozděluje do šesti tříd

Čtěte také

400 paragrafů dědického práva vám může přinést bezesné noci. Rady zkušeného advokáta Daniela Buzu

Závěť tedy obsahuje nějaké konkrétní sdělení.
Ano, v tuto chvíli právní úprava občanského zákoníku preferuje hlavně to, aby zůstavitel naložil se svým majetkem, pokud možno podle toho, jak preferuje on. Čili preferována je jednak závěť, ale ještě existuje i tzv. dědická smlouva, což je nejsilnější forma závěti, nebo pořízení pro případ smrti. Ta musí být vždy uzavřena formou veřejné listiny, to je notářským zápisem a je dvoustranná a je tedy neodvolatelná. Na rozdíl od závěti.

A samozřejmě je na velice dlouhou debatu, co vše může zůstavitel pořídit pro případ smrti a jak to nastavit. A teprve ve chvíli, kdy tak neučiní či tak neučiní o celém svém majetku, tak nastává dědění v pořadí ze zákona, kde se tzv. posloupnost dědická rozděluje do šesti tříd.

V první třídě je manžel, popřípadě partner a děti zůstavitele, kdy všichni dědí rovným dílem. Tedy například, když to bude manžel a dvě děti, tak každý z nich dědí třetinu.

Čtěte také

Přemýšlejte o osudu svého majetku, předejdete sporům v rodině. Co člověk, to jiný případ a názor

Většinou je to však ještě komplikováno tím, že probíhá vypořádání společného jmění manželů.

Ve druhé třídě jsou potom zůstavitelovi rodiče a případně ti, co minimálně rok před smrtí žili se zůstavitelem ve společné domácnosti a tvořili s ním opravdu společnou domácnost ve smyslu toho, že sdíleli třeba náklady na bydlení. Netýká se to, dejme tomu, nějakých podnájemníků.

Ve třetí třídě pak dědí sourozenci zůstavitele, respektive jejich děti jako v první třídě a lidé ve společné domácnosti. A čtvrtá třída jsou pak již prarodiče zůstavitele, pátá třída jsou praprarodiče zůstavitele, kde jsou pak ještě rozdělena pravidla, protože to už je opravdu vzdálené, že z každé strany dědí polovinou ta rodová větev.

Čtěte také

Právní poradna: Dědické řízení, krok za krokem. Poradí vám Mgr. Jiří Horáček

A v šesté třídě jsou strýcové zůstavitele, což už v praxi většinou skoro nikdy nebývá.

To je tedy dědění ze zákona. Pokud by to ale chtěl člověk jinak, může to změnit sepsáním závěti?
Ano, sepíše závěť, kde vyloženě určí, co má kdo zdědit. Případně existuje ještě tzv. odkaz, který přikazuje dědicům, co mají komu dát z toho dědictví. Pořízení pro případ závěti je opravdu velice propracované, neboť jde určovat i náhradního dědice nebo svěřenského nástupce, kdy v rámci dědění můžete i dědici zakázat jakkoliv zcizovat, nakládat nebo odkázat komukoliv jinému majetek.

Celou radioporadnu s advokátem Vojtěchem Adámkem týkající se dědického řízení si můžete poslechnout v našem audioarchivu.