Pět pravidel sepsání závěti i odkazování majetku. Mít v pořádku majetek je důležité v každém věku
Je dobré mít přehled o svém majetku. Obzvláště s přibývajícím věkem pak chtějí mít lidé jasno v tom, co se s jejich těžce nabytým jměním bude dít po jejich smrti. K tomu, aby dědické řízení proběhlo v pořádku, je však třeba znát řadu informací.
JUDr. Zdeněk Rudolecký v naší radioporadně na téma: dědictví.
Pravidlům podléhá sepsání závěti i samotné odkazování majetku. Lidé v důchodovém věku se problematikou dědictví zabývají často, ve většině případů si ale se zajištěním všech náležitostí neví rady a obrací se na odbornou pomoc.
Senioři se nejčastěji ptají na to, jak správně sepsat závěť, jaké jsou možnosti rozdělení majetku mezi dědice, nebo na možnosti vydědění.
1. Jak správně sepsat závět?
Možností, jak sepsat závěť je hned několik. Nejjednodušší je sepsat ji ručně nebo v jiné písemné podobě, pořízena může být také u notáře formou veřejné listiny.
Čtěte také
V každém případě ale musí závěť obsahovat několik nezbytných náležitostí, bez kterých nebude uznána za platnou. Opatřena tak musí být přesným datem sepsání a vlastnoručním podpisem.
V případě, že pořizovatel nesepíše závěť vlastní rukou, musejí být při podpisu přítomni dva svědci, kteří potvrdí, že podepisující jednal z vlastní vůle. Další možností je uzavření dědické smlouvy, kdy se dědictví vyřeší mezi zůstavitelem a dědici již dopředu pro případ úmrtí.
2. Kdy závět sepsat?
Ideální dobu, kdy je nejvhodnější závěť sepsat, není jednoduché stanovit. Záleží na aktuální životní situaci i zdraví jedince.
Ten kdo si chce závěť pořídit, by měl být dostatečně přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí a též by měl získat všechny potřebné informace. Pořizovatel si musí například uvědomit to, že do dokumentu smí uvádět pouze svůj majetek.
Společnou závěť manželů tak není možné uzavřít, každý z partnerů je totiž oprávněn nakládat pouze se svým dílem vlastnictví. Obzvláště pro seniory je pak důležité uvědomit si, že je sepsání závěti k ničemu nezavazuje. Se svým majetkem mohou i nadále libovolně nakládat.
3. Je možné závěť změnit?
I po sepsání závěti má senior právo své rozhodnutí změnit. V případě, že ji sepsal vlastní rukou, ji může jednoduše roztrhat. Pokud nemá dokument u sebe, uchýlí se k sepsání odvolání, které může být, stejně jako závěť, napsáno vlastní rukou, v jiné písemné podobě nebo sepsáno u notáře.
V případě úmrtí pak vždy platí, že nová závěť ruší tu dřívější, proto je nezbytné každou závěť opatřit datem.
4. Koho je možné do závěti zahrnout?
Také v samotném rozdělování majetku má senior v podstatě volnou ruku. Do závěti může zahrnout kohokoliv i mimo rodinu. Na paměti ale musí mít existenci takzvaného neopomenutelného dědictví.
Čtěte také
Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele, popřípadě jejich potomci. Nezletilý dědic má právo dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, zletilý dědic má pak právo na čtvrtinu svého zákonného dědického podílu.
V případě, že si senior nepřeje, aby měl zákonný dědic na majetek právo, musí přistoupit k vydědění. K tomu ovšem může dojít pouze ze zákonných důvodů. Mezi ty patří například situace, kdy dědic zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, neprojevuje o něj opravdový zájem, byl odsouzen za trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, nebo pokud vede trvale nezřízený život.
5. Jaké poplatky očekávat?
Samotné sepsání závěti je zpoplatněno pouze v případě vyhledání notářské pomoci. Jednotná výše poplatku za sepsání závěti, listiny o vydědění nebo odvolání těchto listin je 1 500 Kč.
Notáři ale nabízejí i další služby, mezi které patří i uschování závěti, které vyjde na 800 Kč. Další poplatky jsou poté spojeny se samotným dědickým řízením. To je stanoveno dle výše majetku. Při hodnotě majetku 100 000 Kč činí poplatek 2 procenta z částky, při objemu 100 000 až 500 000 Kč je to 1,2 procenta. Procentní sazba tedy klesá se zvyšující se částkou majetku.
Dědické řízení
Pověřování notářů v řízeních o dědictví je stanoveno v rozvrhu, který na každý kalendářní rok vydává předseda místního krajského soudu. Na projednání dědictví se většinou nemusíte osobně dostavit, pro zastoupení lze využít formulář plné moci. O této skutečnosti budete rovněž informováni v pozvánce na jednání.
Podle okolností a složitosti je dědické řízení nejčastěji skončeno do 3 měsíců od úmrtí zůstavitele. Pokud ohledně ceny majetku nejsou mezi dědici spory, znalecký posudek se nevyžaduje, ke stanovení ceny postačí odborné posouzení zpracované realitní kanceláří nebo znalcem.
Celou radioporadnu s JUDr. Zdeňkem Rudoleckým si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Související
-
Dagmar Ruščáková: Receptové dědictví
Když jsem se na Dedeníku kochala krásně vyvedeným receptem Šárky Škachové na klasické české lívance, všimla jsem si její výzvy - nezapomínejte na staré recepty!
-
Potřebujete pomoc s náhradou škody? JUDr. Zdeněk Rudolecký a rozhlasová právní poradna
JUDr. Zdeněk Rudolecký v rozhlasové právní poradně na téma: náhrada škody.
-
Péče o nezletilé po rozvodu a stanovení výživného. JUDr. Zdeněk Rudolecký v radioporadně
JUDr. Zdeněk Rudolecký v naší radioporadně, tentokrát na téma: péče o nezletilé po rozvodu a stanovení výživného.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
