Dagmar Ruščáková: Ten pes!!!
Našemu Rexovi, štěněti staroněmeckého ovčáka, bylo tento týden sedm měsíců. Je to čtyřiatřicetikilový halama s huňatým kožichem, veselou povahou a instinkty pasteveckého psa. Je přátelský k lidem i psům, zatím bez výjimek. Na cvičáku se snaží vycházet i s ovcemi a kozami, a ony mu to kupodivu tolerují - samozřejmě přes plot.
Čtěte také
Mistrně ovládá nevinný pohled malého ukřivděného pejska, ať už ho přistihnu při jakémkoliv darebáctví. A že jich už bylo! Jen za poslední dobu:
Šeredí s vodou - naštěstí už jen venku. Ať je voda v čemkoliv, vyleje ji a pak kolem vítězoslavně nosí prázdnou nádobu. Radostně bojuje s jakýmkoliv pracovním nástrojem - od vysavače, přes smeták, mop, až k zahradnímu nářadí. Loví vodu stříkající z hadice. Ukradl z dřevníku pytel s březovou kůrou a důkladně ji rozptýlil po dvoře.
Překousal kabel k automatickému otvírání vrat. Rozškubal pelech. Ovšem kdykoliv byl povolán k zodpovědnosti, upřel na nás nevinné oči a nad hlavou se mu vznášela chlupatá svatozář.
Poslední případ není ani týden starý. V touze pomoct psům v horkých dnech jsem v jistém pomatení smyslů koupila na zahradu malý bazének. Ať se, pejsci, ochladí! Ari tam zkoumavě vlezla, namočila si tlapky a nepřekvapivě bez dalšího zájmu odešla. Pokud se nedá z vody přinést aport, vyhýbá se jí.
Rex, který se normálně vrhá po čemkoliv obsahujícím vodu, však jen zamyšleně koukal a ani tlapu neomočil. Mělo mě to varovat.
Čtěte také
Uběhlo pár hodin a já v kuchyni slyším, jak venku šplouchá voda. Hurá! Pejsek se koupe! Nadšeně vyhlédnu z okna a málem mi zaskočí. Ten pes se nekoupe! Ten pes to okusuje! A je v tom velice efektivní!
Zařvala jsem tak, že mě slyšel i přes zavřené okno. Ztuhl a rozhlížel se. Co to? Panička tu přece není? Takže opět sklonil hlavu, že bude pokračovat. Zařvala jsem podruhé. To se už lekl. Bleskově nasadil výraz "Kdo? Já? Já nikdy!" a urychleně z místa činu zmizel.
Proč jsem tu věc vlastně kupovala? Už vím. Báječně si v tom máchám nohy.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Pozdrav zpoza Duhového mostu
Ospale vycházím z ložnice, když najednou zaváhám. Zdá se mi to, nebo ne? Bosýma nohama na podlaze hledám to místo a snadno ho nacházím. Prkna jsou tam příjemně teplá.
-
Dagmar Ruščáková: Umění nerozumět
Stojím v hotelové jídelně a bedlivě pozoruju, jak si host přede mnou dělá v automatu kávu. Potřebuju vědět, do čeho jdu.
-
Dagmar Ruščáková: Na křídlech radosti
Sedím na židli, dívám se na elegantního šedovlasého pána bravurně hrajícího na klavír. Kolem nás tiše bzučí lidské hlasy, občas zazvoní projíždějící tramvaj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
