Dagmar Ruščáková: Umění nerozumět
Stojím v hotelové jídelně a bedlivě pozoruju, jak si host přede mnou dělá v automatu kávu. Potřebuju vědět, do čeho jdu. Ovládání kávovaru je totiž psané pouze hebrejsky nebo arabsky, takže nepřečtu ani ň. Řeknete si - jaká je věda vybrat si příslušný obrázek? Inu, tohle byl sofistikovanější přístroj - chtěl procenta!
Kolik kávy, kolik vody, kolik mléka… Pokud člověk nerozuměl návodu, musel potřebné odkoukat.
Čtěte také
Naše vánoční výprava do Izraele pro mě znamenala poznání na tolika úrovních, jako málokterá jiná cesta. Mimo jiné vedla i k uvědomění, že schopnost nerozumět a přesto přežít je dovednost jako každý jiná a pomáhá jí trénink. Ten naštěstí mám. Dlouhodobý.
Začalo to v roce 1992, když jsem s dětmi přiletěla na Taiwan, a nejen neuměla čínsky, ale navíc moje znalost angličtiny odpovídala tomu, co se člověk dokázal naučit v českém školství před rokem 89. Tedy byla… řekněme… hodně bazální.
Abych přežila, musela jsem se zlepšit v angličtině, naučit se čínsky počítat, několik základních frází a být velice, velice pozorná. I tak jsem byla párkrát na pokraji zoufalství - třeba, když bankomat neuměl anglicky a já se strašně bála, že mi při chybě spolkne platební kartu.
Čtěte také
Proti tomu byl život v Norsku podstatně snazší - přece jen jazyk psaný latinkou se člověk učí mnohem rychleji. Nejhorší zpočátku byly všelijaké doplňující příkazové tabule u dopravních značek, kdy omyl mohl vyjít hodně draho. Konec konců v roce 2006 Google Translate ještě k dispozici nebyl. Ostatně ani chytré telefony ne.
Takže na pobyt v Izraeli, v zemi, kde se používá dvojí písmo, které jedno jako druhé vypadá jako rozsypaný čaj různé kvality, jsem měla velmi slušnou průpravu. Navíc, anglicky umím podstatně lépe než kdysi. Nicméně obezřetnost byla vždy na místě. Například pán, který si dělal kávu na vedlejším kávovaru, tak pozorný nebyl.
Výsledný efekt bych nazvala „hrnečku vař!“
Související
-
Dagmar Ruščáková: Chůze nebo meditace?
Jdu pěknou lesní cestou, je krátce po dešti, vzduch voní a ptáci štěbetají. Jdu jen proto, abych šla. Není to vycházka s nějakým cílem, říkám tomu, že jdu chodit.
-
Dagmar Ruščáková: Matčina vítězství
Minulou neděli se sešly dva svátky naráz - Den vítězství a Den matek. A mě se to v hlavě spojilo a přemýšlela jsem nad vítězstvími, kterých mohou dosáhnout právě matky.
-
Dagmar Ruščáková: Cena prokrastinace
Sedím u notebooku a z monitoru na mě zírá prázdná stránka. Kurzor si poklidně tiká a čeká, kdy začnu. Musím psát! Termín se blíží. Pokusím se sebrat rozuteklé myšlenky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
