Dagmar Ruščáková: Chůze nebo meditace?
Jdu pěknou lesní cestou, je krátce po dešti, vzduch voní a ptáci štěbetají. Jdu jen proto, abych šla. Není to vycházka s nějakým cílem, neprocházím se se psem. Říkám tomu, že jdu chodit. Cílem je protáhnout si tělo a pustit myšlenky na volnoběh.
Čtěte také
Teoreticky by bylo nejlepší nemyslet vůbec na nic, ale znáte to - zkuste se soustředit na „nic“ a skončíte s růžovým nosorožcem.
Nebo to byl slon?
Když jdu, nechávám smysly otevřené a mozek lenivý. Už jen proto, že to je stav, kdy dokáže uzrát řešení problémů, se kterými si v aktivním módu nevím rady. Ať už je to zápletka v knize, jídelníček na víkend nebo rekvizity pro novou divadelní hru.
Čtěte také
Nedávno jsem se v rámci stálého sebevzdělávání rozhodla prozkoumat taje minfulness. Do češtiny se to překládá špatně, snad jako plné uvědomění. Zkrátka jde o to, plně vnímat přítomný okamžik, ale bez hodnocení toho, co je kolem nás. Cílem je klid, nebýt štvancem nutkavých myšlenek, otupit hrany napětí a trápení.
Má se to zkoušet v klidu, v pohodlí se pomalu soustředit na své tělo. Ukázalo se, že tato cesta pro mě není - v klidu mám tendenci usínat. Rozhodla jsem se to zkusit za uvolněné chůze čili na svém chození. Výsledky byly… rozporuplné. Byly chvíle, kdy se mi to dařilo. Podmínkou však bylo, nemyslet na mindfulness!
Čtěte také
Protože jakmile jsem se rozhodla podle návodu uvolnit… ožila ta zlomyslnější část mého mozku a už to jelo. Seznam nákupů na příští týden. Co mě to tlačí v botě? Něco po mě leze! Hele, pořád ještě kvete bez. Jednu dávku sirupu už mám hotovou, co takhle udělat ještě jednu, pro změnu s mátou?
Co vám mám říkat. Vycházku jsem skončila duševně občerstvena, leč bez mindfulness. Zato s mnoha hotovými plány a mentální poznámkou - zjistit, jestli mám dostatek máty!
Ne, svoji snahu nevzdávám. Však to znáte, teprve trénink dělá mistra.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Nedomazlená
Ten den si mi nevedl. Jedno malé příkoří stíhalo druhé, věci mi padaly z rukou, a když se přidal i ukopnutý palec, byla naplněna definice toho, čemu se říká „den blbec“.
-
Dagmar Ruščáková: Když nemůžeš pochválit, mlč!
Nastalo léto a s ním i jindy těžko opakovatelná možnost vidět skutečné lidi. Díky horku se naplní koupaliště a pláže, přičemž osvěžení si neodepře nikdo, kdo po něm touží.
-
Dagmar Ruščáková: Jak naplánovat dovolenou
Beru do ruky novotou svítící knihu a srdce se mi tetelí vzrušením. Blíží se dovolená - je načase nahlédnout do turistického průvodce. Jde o nahlédnutí do budoucnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka