Dagmar Ruščáková: Pozdrav zpoza Duhového mostu

22. leden 2023

Ospale vycházím z ložnice, když najednou zaváhám. Zdá se mi to, nebo ne? Bosýma nohama na podlaze hledám to místo a snadno ho nacházím. Prkna jsou tam příjemně teplá, zatímco kousek vedle jsou normálně studená. Zmateně se rozhlédnu. Svoji fenku Ari můj muž pustil ven už někdy před půl hodinou, a navíc, ona na tomto kousku chodby, hned u dveří do mé pracovny, nikdy nelehává. Tak proč je tu podlaha tak teplá?

Podivný jev se nepravidelně opakuje. Obvykle se vyskytuje na dvou místech - u vchodu do mojí pracovny nebo u stolu se šicím strojem. Pochopitelně jsem hledala logické vysvětlení. Potíž je v tom, že ho nenacházím. Ta prkenná podlaha je tam dvacet let. Nevede pod ní ani voda, ani trubky od ústředního topení. Na ta dvě místa nesvítí slunce, chodbička v podkroví okna nemá.

Já však mám svoji teorii

Právě tak teplá byla prkna vždy na místech, kde spávala Berry, moje huňatá fenka německého ovčáka, která umřela loni v březnu. Poslední měsíce, kdy se už necítila nejlíp, spala těsně u mojí postele. Bývalo jí horko, takže se čas od času přesouvala na chladnější části podlahy. Když jsem ráno vstala, pod nohama jsem nacházela přesně takto hřející místa.

Čtěte také

Na internetu před časem koloval obrázek. Na něm byl nakreslený muž, sedící u vody. Bublina nad jeho hlavou ukazuje, že myslí na svého psa, který mu umřel. A vedle něho je nakreslený duch toho pejska, jak sedí přesně tam, kde sedával za živa, dívá se na pánečka, a říká: „Neboj, jsem pořád s tebou.“

A víte co? Já si říkám, že ta teplá místa jsou po mé Berry. Že za mnou občas zaběhne, zůstane mi chvilku na blízku, aby se pak zase vrátila za Duhový most. Kdo ví? Možná čeká, kdy konečně přijde do domu nové štěně, aby zahojilo díru v mém srdci.

Spustit audio

Související

  • Dagmar Ruščáková: Padá hvězda

    Říká se: „Padá hvězda, něco si přej!“ A já bych chtěla, abyste si v duchu hvězdu představili a… schválně… co byste si přáli právě teď? Víte? Nevíte? Nemůžete se rozhodnout?

  • Dagmar Ruščáková: V obraze

    Ten obraz mě k sobě přivábil navzdory tomu, že bylo strašné horko a za chvíli mi končilo parkování. Stačilo se na něj podívat.

  • Dagmar Ruščáková: Modřínů háj

    „Právě o takovém lese existuje pěkná písnička, kterou měla moc ráda moje maminka…“ Stáli jsme s devítiletým vnukem na mém oblíbeném místě, v čistě modřínovém háji.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová