Dagmar Ruščáková: Barva změny
„Tak prima, máme hotovo. Uvidíme, jak to dopadne tentokrát,“ usmála se moje kadeřnice, když dokončila další z barevných kreací, se kterými pod jejím trpělivým dohledem experimentuju už mnoho let. Přesunula jsem se na židli a na místo v kadeřnickém křesle usedla mladá dívka. Štíhlá, nenápadná, s polodlouhými světle hnědými vlasy.
Čtěte také
„Dnes bych chtěla tohle,“ řekla s těžko skrývaným uspokojením a ukázala kadeřnici cosi v mobilu. Ta pobaveně zdvihla obočí a ujistila se: „Jedna půlka hlavy černá a druhá fialová? A vystříhat?“ Dívka nadšeně kývla. Kadeřnice chvíli studovala barevnou paletu. „Fajn, to půjde. Která půlka bude která?“ „Vpravo černá, vlevo fialová,“ určila mladá zákaznice.
A ve mně se něco pohnulo úžasem a… touhou. Proč mě nikdy nic podobného nenapadlo? Sice by to nebyly zrovna tyhle barvy, ale… „No tak,“ napomenula jsem se. Jestli já často zapomínám, že už jsem… eh… dáma jistého věku, okolí to neujde.
Se symetrickou dvojbarevností jsem se prostě minula. Potom mě něco napadlo a zeptala jsem se, jestli ženy třeba nereagují na současnou virovou nejistotu bláznivějšími barevnými kreacemi? Aspoň já to dělám…i když nejsou symetrické.
Čtěte také
Kadeřnice zavrtěla hlavou. „Virus v tom nehraje roli, ale všechno ostatní ano. Těhotenství, ukončení šestinedělí, krize ve vztahu, rozvod… to jsou nejčastější chvíle, kdy ženy zatouží vypadat jinak. Zaujalo mě to. Co že tam chybí svatba? Pak mi to došlo. Svatba bývá vyvrcholením šťastného období, takže si obvykle změnu barvy vlasů nežádá.
Potom se rozvinula nesmírně zajímavá debata o tom, co styly účesů - včetně barvy - napovídají o povaze svých nositelek. Musela jsem uznat, že to znělo velmi přesvědčivě. Konec konců moje neposlušné kudrny mě v typologii zařadily poměrně přesně.
Zadívala jsem se na svoji kadeřnici s novým respektem - jako inteligentní a vnímavá žena dokázala povýšit svoje řemeslo na umění.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Vtištění
„Tak tohle je naše Gracie," řekl mi hrdě jeden známý, když mi představoval mladou fenku německého ovčáka. Psice zaslechla své jméno a otočila k pánečkovi hlavu.
-
Dagmar Ruščáková: Ovoce je zdravé, ale...
Byl to jeden z příkazů, který mi nevadil, protože jsem s ním většinou souzněla - jez ovoce, je zdravé! Když jsem byla malá, znamenalo to ovoce, které rostlo na zahradě.
-
Dagmar Ruščáková: Chvála nepravidelnosti
Pokaždé, když se chystám sekat trávu na naší zahradě, stojím před geometrickou úlohou, která má n řešení, přičemž ono n se mi ještě nepodařilo beze zbytku definovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
